Byznys – Od letošního října se bude moci téměř každý obyvatel planety stát elektronickým obyvatelem Estonska. Umožní to nedávno schválený vládní projekt, který zpřístupní proslulé elektronické služby estonského státu a soukromého sektoru. Žadatel musí jen na jakémkoli estonském zastupitelském úřadě získat estonské povolení k pobytu – a s ním heslo a čip, na kterém budou nahrány otisky prstů a snímek duhovky.
Cílem je virtuálně zvětšit Estonsko, které má 1,3 milionu obyvatel, učinit z něj digitální vstupní bránu do Evropské unie, a tak přilákat nové podnikatele a investory. Estonci chtějí mít do roku 2025 deset milionů držitelů povolení k pobytu v jejich digitálním prostoru.
To se může ukázat výhodné třeba pro firmy i jednotlivce, kteří chtějí podnikat v Evropské unii, ale fyzicky žijí mimo ni. Kromě elektronické identity totiž Estonsko nabízí jedno z nejpřívětivějších prostředí pro podnikání na světě. V posledním žebříčku Světové banky Doing Business, hodnotícím snadnost založení a vedení firmy, bylo Estonsko na 22. místě ze 189 států a po Litvě je druhou nejlépe hodnocenou postkomunistickou zemí. „Digitální povolení k pobytu může konkurenceschopnost Estonska ještě zvýšit,“ tvrdí spoluautor plánu Taavi Kotka z ministerstva hospodářství.
Všechno na síti
V Estonsku lze pomocí občanského průkazu s čipem a hesla podat na tři kliky daňové přiznání. Přes mobil můžete řešit s učiteli známky dítěte ve škole, objednat se k lékaři i povolit specialistovi při vyšetření, aby si prošel vaše záznamy. Lze vyřizovat prakticky veškerý styk se státními úřady i bankami. Například bankovní konto si zřídíte za jeden den. Podobně si můžete založit i firmu nebo registrovat auto.
Nový nápad, pod nímž jsou kromě Kotky podepsáni ještě Ruth Annusová, ředitelka odboru migrace z ministerstva vnitra, a Siim Sikkut, poradce úřadu vlády pro IT, umožňuje tohle všechno nabídnout i těm, kteří nemají estonské občanství.
„Ekonomický a vědecký rozvoj je jeden z hlavních důvodů zavedení tohoto systému,“ řekl Insideru a HN estonský ministr vnitra Hanno Pevkur. Jako příklad uvádí široké možnosti využití digitálního podpisu, na což si už zvykli jak Estonci, tak cizinci s povolením k trvalému pobytu. „Digitální podpis pro e-rezidenty zvýší atraktivitu Estonska jako přátelského prostředí jak pro život, tak místní podnikatelské prostředí.“
Podle ministra to také významně posílí spolupráci se zahraniční vědeckou a vývojovou komunitou, na kterou je napojen bující estonský IT sektor. A v neposlední řadě to umožní početné estonské emigrantské komunitě být v užším kontaktu s mateřskou zemí.
Nápad vzešel z dotazů zhruba padesáti tisíc zahraničních rezidentů v Estonsku, kteří svým kolegům s estonskými průkazy záviděli možnosti, které jim vládní i soukromé e-služby poskytují. Proč by takové služby nemohly chtít třeba firmy? Firmy se zahraničním majetkovým podílem tvoří 60 % vývozu, 36 % zaměstnanosti a 45 % přidané hodnoty estonské ekonomiky. Elektronické povolení k pobytu jejich činnost výrazně zjednoduší.
Nebo ho někdo může zneužít. To je nebezpečí spojené zvláště s tím, že přes Estonsko může v EU podnikat hodně Rusů a dalších obyvatel postsovětského prostoru. „Udělení digitálního povolení musí být odůvodněné a jeho držitel musí dodržovat zákony. Hlavně budeme sledovat přínos e-rezidentů v jejich zapojení do ekonomiky či výzkumu,“ zdůraznil ministr.
A Taavi Kotka popisuje, co se může stát, když někdo pravidla nedodrží. „Digitální účet se dá kdykoli uzavřít, pokud bude mít vláda podezření. Peníze nezmizí, zůstanou na účtu, ale majitel si pro ně bude muset fyzicky do banky do Estonska dojít. A naše čipové karty a digitální podpisy mají o dvě úrovně vyšší zabezpečení než třeba vaše internetové bankovnictví,“ vysvětluje Kotka.
Vládní start-up
Desetimilionový cíl je poněkud nadnesené marketingové heslo, ale Estonci včetně těch pracujících ve vládních službách jsou od dob úspěchu Skypu zvyklí uvažovat podnikatelsky a rovnou ve velkých číslech. Oficiální cíl to ale podle ministra Pevkura není.
„Celý projekt je vládním start-upem v tom smyslu, že nevíme ještě přesně, jaké jsou možné přínosy a rizika,“ říká Kotka. Když bude neúspěšný, nebude složité ho uzavřít, tvrdí Kotka, protože využívá už existující programy a infrastrukturu a počáteční investice je méně než milion eur.
Výborné je v elektronické sféře propojení mezi státem a bankami. Když Estonci uvidí, že o jejich služby je zájem, mohou do existujících sítí dodávat další služby.
O podpoře politiků nemají experti vůbec pochyb. Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves je sice ročník 1953, ale tweety posílá i v hluboké noci. Nový premiér Taavi Roivas se narodil stejně jako Kotka v roce 1979, ministr Pevkur je o dva roky starší. Pro všechny je tak e-government přirozeným prostředím a nyní i dobrým vývozním artiklem.
Digitální stát
Estonsko začalo e-government budovat po obnovení nezávislosti v roce 1991 nejprve jako soustavu zákonů, na kterou se později nabalovala rozvíjející se technologie. Základní funkce jsou kromě estonštiny dostupné i v angličtině. Daňové přiznání podává elektronicky 95 % obyvatel a firem Estonska. V roce 2007 bylo Estonsko cílem prvního kybernetického útoku proti státu. Poté v Tallinnu vzniklo centrum NATO pro kybernetickou obranu.
Martin Ehl
