Byznys – Vývoz léků sice není nic nelegálního, pro české pacienty ale znamená v některých případech velké nepříjemnosti. Někteří čeští distributoři léčiv totiž namísto toho, aby lék od výrobce dodávali lékárnám či zdravotnickým zařízením, jej vyvážejí do zahraničí. Cíl je jednoduchý: několikanásobně vyšší zisk, než jakého by dosáhli na – podle některých odborníků až přeregulovaném – českém trhu.
Například lék proti úzkosti a epilepsii Lyrica, jehož cena v Česku začíná přibližně na třech stovkách za krabičku, pořídí německý spotřebitel v přepočtu za několik tisíc korun.
Podle ministerstva zdravotnictví a výrobců léčiv je to zejména u nenahraditelných léků, například pro léčbu rakoviny, velký problém, nicméně stát nemá příliš možností, jak se mu bránit. „Pravidla, kterými trh regulujeme, jsou stanovena zákonem a vychází z legislativy EU, kterou musíme respektovat,“ říká Štěpánka Čechová, tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví. Naráží tak na to, že léky jsou zboží a jeho volnému pohybu v rámci Evropské unie nemůže ministerstvo bránit.
Přeprodej regulovaných léčiv do zahraničí přitom není zanedbatelným problémem. „Za celý rok 2013 lze odhadovat hodnotu reexportů na úrovni přibližně pěti miliard korun v cenách výrobce,“ odhaduje farmakoložka Jana Skoupá z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. To odpovídá více než čtrnácti a půl milionu vyvezených balení léčiv, pro některé z nich přitom neexistuje náhrada. „Často se tak děje například u přípravků z oblasti onkologie,“ říká Skoupá.
Podle ní je systém špatně nastaven především u regulace cen výrobců, kdy stát v některých případech stanovuje maximální cenu, za kterou mohou daný lék prodávat. Tuto cenu stanovuje ministerstvo zdravotnictví, respektive Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) podle tří nejnižších cen v evropských zemích. „Maximální ceny v Česku jsou veřejně dostupné a dívá se na ně skoro celá Evropa a řada mimoevropských zemí. Podle nich pak nastavují své vlastní ceny,“ upozorňuje Skoupá.
Výrobcům se celá situace pochopitelně nelíbí. „Vývozy nám způsobují řadu potíží: od poškození dobrého jména společnosti a výrobku až po obtíže s dovozem léků z jiných států,“ uvedl Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která v Česku sdružuje firmy, jež přicházejí na trh s novými léčivými přípravky. „Některé společnosti se rozhodly své léky na český trh raději ani neuvádět,“ dodává.
Prozatím má ministerstvo zdravotnictví alespoň možnost plošně zakázat vývoz konkrétního léku, pokud zjistí, že je ho na trhu díky reexportu nedostatek. Jenom za loňský rok tak učinilo několikrát. Podle mluvčí SÚKL Lucie Šustkové ani tento zákaz ale některé překupníky neodradil a ti ve vývozu pokračovali. S nimi vede úřad v současnosti správní řízení.
Ministerstvo ve spolupráci s výrobci a ústavem připravuje novelu zákona, která by měla problém s reexporty řešit systematicky. Výrobci požadují zvýšení maximální ceny léčiv, které by stát ale pacientům kompenzoval. Podle ministerstva však žádné zásadní změny zatím nejsou na pořadu dne.
Radek Bednařík
