Zahraničí – Barack Obama sice zatím mlčí k podezření, že syrská armáda použila ve středu na předměstí Damašku chemické zbraně a zabila možná přes tisíc lidí, ale Pentagon oprašuje plány na omezené údery v Sýrii a na straně povstalců už dokonce bojují muži vycvičení americkými instruktory v Jordánsku.
Nelze předpokládat, že nějaká akce provedená USA, Británií a Francií za podpory některých arabských států je otázkou dnů nebo týdnů. Ale po opakovaných masakrech a zprávách o nasazení bojových plynů se přece jen o zásahu uvažuje a pracuje se s různými scénáři.
Deník Wall Street Journal, který je obvykle velmi dobře informovaný o plánech ministerstva obrany, píše o „revizi“ potenciálních cílů v Sýrii, na které by mohli Američané zaútočit.
Jedná se o letecké základny, baterie dělostřelectva a místa, která mají nějakou spojitost s chemickými zbraněmi, jakými jsou sarin nebo nervový plyn VX.
Francouzské a izraelské zdroje informují o stovkách Syřanů vycvičených na základnách v Jordánsku Američany a bojujících v Damašku. Pronikli tam ve dvou vlnách v polovině srpna.
Právě to mohlo vést k masivní ofenzivě Asadových vojáků na východních předměstích Damašku, která už několik měsíců kontroluje opozice a nemá to odtud daleko do centra metropole.
Největší překážkou pro plánování útoku je skutečnost, že by operace trvala dlouho, byla by drahá, nevyhnula by se civilním obětem a oproti Libyi by ztráty nepochybně zaznamenali i spojenci.
Syrská protiletadlová obrana, budovaná původně proti Izraeli, je patrně nejhustější na světě (s výjimkou Severní Koreje). A díky Rusku je i patřičně modernizovaná. Po celé zemi je odhadem skoro 700 stanovišť protiletadlové obrany vybavených ruskými zbraněmi.
Francouzský expert na Sýrii Frédéric Pichon uvádí, že nedávno měl důvěrný rozhovor s důstojníkem francouzské armády, který se účastnil v nejvyšším velení diskuse o Sýrii.
Podle něj se schylovalo ke vzdušnému úderu spojenců (spojenci jsou v tomto případě myšleny hlavně USA, Británie a Francie) loni na jaře. Nakonec bylo ale rozhodnutí negativní, protože operace by byla příliš komplikovaná a s nejistým výsledkem.
Někteří odpůrci intervence soudí, že údery sice oslabí Asada, ale nedonutí ho k odchodu či kapitulaci. Na to by musel být zásah obrovský, patrně i s nasazením pozemních vojsk, o čemž nikdo neuvažuje.
Podle informací Wall Street Journal se ve Washingtonu uvažuje o jakýchsi „trestních úderech“ proti Asadovu režimu za to, že použil chemické zbraně. To aby Obama dostál svému rok starému varování, že nasazení těchto zbraní je pro něj čárou, která nesmí být překročena.
Nemělo by ovšem jít o válku s cílem Asada svrhnout, jako tomu bylo v Afghánistánu roku2001 av Iráku o dva roky později.
I tak bude mít Bílý dům potíže veřejnosti vysvětlit, proč je Sýrie tak důležitá pro americké zájmy, aby bylo nutné riskovat životy vojáků USA. Podle průzkumů v zemi převažuje nechuť pouštět se do dalších válek. Obzvláště když proti Asadovi stojí – v řadách syrské opozice – i ozbrojenci Al-Káidy, jejichž představy o budoucnosti Sýrie jsou samozřejmě úplně jiné, než by si USA přály.
Možností, jak minimalizovat riziko vlastních ztrát, je použití střel s plochou dráhou letu odpálených z lodí ve Středozemním moři. Vytvoření bezletových zón v některých částech Sýrie nebo zásah proti cílům hluboko ve vnitrozemí by si ale vyžádaly nasazení bombardérů.
Jakákoliv operace by vyžadovala spolupráci okolních států, které by musely dát k dispozici letiště a základny. Turecka, Jordánska a Saúdské Arábie.
Komplikaci by představoval rozhodný odpor, na který by intervence narazila u Ruska, Íránu, libanonského hnutí Hizballáh a šíitské muslimské většiny v Iráku. Ruské veto by útoku sebralo legitimitu v podobě souhlasu Rady bezpečnosti OSN a řada Libanonců, Iráčanů a Íránců by pravděpodobně přišla se zbraní v ruce Asadovi na pomoc.
(Asadův režim podporují v Sýrii hlavně příslušníci alávitské komunity, která se hlásí k šíitskému islámu. Odtud solidarita šíitů celého světa s Damaškem.)
Martin Novák
