Zahraničí – Stoupenec ambiciózních projektů, které mění tvář měst – turecký premiér Recep Tayyip Erdogan – hodlá pomoci firmám, jež mu jeho populistické sny plní. Protože jim docházejí peníze, zaručí se za ně u nejdražších staveb stát.
Vláda, v níž dominuje Erdoganova islamistická Strana spravedlnosti a pokroku (AKP), poskytne bankám garance na půjčky stavebním firmám. Pokud se společnost, pracující na státem zadaném projektu za nejméně 469 milionů dolarů (1 miliarda tureckých lir), dostane do finančních problémů, závazky za ni převezme stát.
Projektů, kterých se to může týkat a které vzbuzují kritiku ze strany občanských sdružení i ekologů, je mnoho. Erdogan slíbil například stavbu jednoho z největších letišť světa za třináct miliard dolarů, které má vyrůst v blízkosti Istanbulu. Stejně jako vybudování gigantické mešity, jež svým vzhledem vytvoří dominantu asijské části města. Či projekt třetího mostu přes Bosporskou úžinu, rovněž v Istanbulu, za cenu nejméně tří miliard dolarů.
Erdogan vyhlásil, že během deseti let by se měl objem turecké ekonomiky, nyní dosahující 820 miliard dolarů, víc než zdvojnásobit. K nejdražším projektům patří též chystané stavby dálnic, vysokorychlostních železnic či jaderných elektráren.
Proti Erdoganovým plánům ale hraje stav turecké ekonomiky. Získat finanční prostředky na jeho politické ambice začíná být pro turecké firmy svízelné, mimo jiné i kvůli odlivu investorských peněz ze země. Ten nastal poté, co americká centrální banka loni ohlásila postupné ukončování své politiky tzv. kvantitativního uvolňování. Padající kurz liry nyní navíc firmám zdražuje zahraniční půjčky.
„Najít zdroje financí na velké projekty je stále obtížnější,“ potvrdil Ozlem Derici, hlavní ekonom konzultační společnosti Deniz Invest, listu Wall Street Journal. „Peněz ze zahraničí ubylo a i místní banky jsou méně ochotné poskytovat úvěry,“ dodal.
Kvůli tomu, že firmy nebyly schopny zajistit financování, Turecko nedávno zrušilo několik privatizačních tendrů v energetickém sektoru. Nové mezinárodní půjčky se nepodařilo sehnat ani na již probíhající stavbu třetího mostu v Istanbulu – slavnostního ceremoniálu při položení základního kamene se loni účastnili Erdogan i prezident Abdulláh Gül. Zpožďuje se i projekt istanbulského letiště.
Státní garance mají turecké banky povzbudit k štědřejším půjčkám. Ekonomové ale nový krok Turecka kritizují. Obávají se rostoucího zadlužení státu i neprůhledných machinací.
„Je to velký skok špatným směrem. Kde firmám dochází dech, nastoupí stát. Hrozí tu porušení rovnováhy mezi soukromým a veřejným sektorem,“ řekl agentuře Bloomberg expert na tureckou ekonomiku Murat Ucer, autor knihy o turecké finanční krizi v roce 2001. Již nyní platí, že velké státní zakázky získávají především společnosti nakloněné Erdoganově vládě.
Islamistická strana AKP však potřebuje dokázat, že její ekonomické úspěchy nejsou u konce. V srpnu zemi čekají prezidentské volby a kandidaturu zvažuje i Erdogan – o vítězi Turci poprvé rozhodnou přímou volbou.
Lucie Beranová
