Glosa – Pokles úrokových sazeb o desetinu procenta, ke kterému přistoupila Evropská centrální banka (ECB), nemůže mít (a nemohl mít) sám o sobě nějaký dramatický dopad na změnu poměrů na úvěrovém trhu. Přesto není kosmetický. Zejména když jej následují plány na nákupy cenných papírů jištěných úvěry.
Stojí za to se zastavit zhruba u čtyř okruhů souvislostí:
1) Snížení sazeb je symbolické, a přitom ne kosmetické
ECB snížila hlavní úrokovou sazbu o desetinu procenta na 0,15 % a sazbu na depozitech posunula dokonce pod nulu na -0,1 % (viz graf). Jde o malé posuny, ale zejména ve druhém případě je nastavení záporné hodnoty průlomem. ECB se tímto krokem stává první z velké čtyřky centrálních bank (ECB, Bank of England, Bank of Japan a americký FED), která takové opatření přijala v praxi. Znamená to, že bankám, které by si volnou hotovost uložily u ECB, se vrátí zpět méně. Jsou takto motivovány k použití volných peněz k úvěrování.
2) Banka je ochotna „riskovat“
Aby ECB rozhýbala úvěrový trh, je ochotna nejen spustit další kolo finanční podpory likvidity bank (tzv. LTRO), ale dokonce rehabilitovat i některé dříve riskantní finanční nástroje. Konkrétně dojde na nákupy bankovních aktiv výměnou za hotovost, kterou banky mohou použít k dalším úvěrům.
Protože nejvíce aktiv v bankách tvoří úvěry, měly by být předmětem tohoto obchodu. Ne jednotlivě, ale v podobě instrumentu sdružujícího různé úvěry do skupin. To je podstatou třídy finančních instrumentů, které se nazývají Asset Backed Securtieis (ABS), či volně přeloženo cenné papíry kryté aktivy. Tyto instrumenty sehrály neblahou roli v hypoteční krizi USA.
3) Je aktuální rozhodnutí ECB projevem obav z budoucnosti?
Svým způsobem ano. Vždyť ECB snížila výhled růstu HDP na léta 2014 až 2016 (po řadě 1,0 %, 1,7 % a 1,8 %) i očekávání inflace (0,7 %, 1,1 % a 1,4 %) a vnímá jak geopolitická rizika, tak rizika poklesu domácí poptávky.
4) Co z toho může plynout pro nás?
Bezprostředně by mohla mírně posílit česká měna vůči euru, i když na rozhodnutí ECB koruna obvykle moc nereaguje. Úrokový diferenciál ve prospěch eura byl totiž krokem ECB téměř vymazán.
Samozřejmě euro oslabí vzhledem k americkému dolaru a to by mělo být znatelné (oslabení) i v případě kurzu koruny k dolaru.
V delším horizontu (odhadem řádově rok), pokud se podaří peníze nasměrovat do investic a spotřeby, by to mohla být podpora pro náš průmysl, ekonomiku.
Závěrem snad zajímavé konstatování, že uvedené rozhodnutí mělo údajně v centrální bance nebývalý jednomyslný souhlas.
Petr Hlinomaz
