Byznys - Na světovém trhu se loni prodalo umění a starožitnosti celkem za 47,4 miliardy eur. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou pro nadaci Tefaf v Maastrichtu připravila americká analytička trhu s uměním Claire Mc Andrewová ze společnosti Arts Economics. Mc Andrewová přitom vycházela z obrovského množství dat nasbíraných nejen z aukčních domů, ale také od galeristů, starožitníků, on-line obchodníků a z dalších zdrojů.
Trh s uměním, v němž spousta informací tradičně zůstává utajených, patří k těm nejméně průhledným oborům. A právě proto se jen velmi těžko kvantifikuje. Claire Mc Andrewová navíc zdůrazňuje, že „neexistuje jeden trh s uměním, ale řada dílčích trhů s vlastní dynamikou“.
Její Art Market Report 2014 byl poprvé prezentován na letošním veletrhu umění a starožitností v Maastrichtu.
Loni se podle ní zvýšil nejen celkový obrat trhu s uměním a starožitnostmi, ale také jeho objem. Ten však rostl pomaleji, což znamená, že se zvyšuje podíl nejdražších položek na celkovém obratu a klesá počet prodaných děl. Čím dál větší část celkového obratu trhu s uměním se tak stává závislou na zmenšujícím se počtu kupců.
Je to trend, který pokračuje už několik let. Jak uvádějí autoři ročenky Art+, která mapuje dění na českém trhu s uměním, je tento trend patrný i v Česku.
Samotný obrat světových aukcí činil loni 22,5 miliardy eur. Pro srovnání, v českých aukcích se ve stejném období prodaly umělecké předměty za rekordní sumu 946 milionů korun. Podle ředitele fondu Pro arte Pavla Chalupy představuje objem aukčních obchodů v Česku zatím jen 0,2 procenta světového trhu, ale má potenciál dále růst.
„Růst je tu zpátky,“ konstatuje nad loňskými výsledky Art Market Report 2014. Do nejvyššího celkového obratu světového trhu, dosaženého v roce 2007, už totiž v roce 2013 chybělo jen 600 milionů eur. Může za to hlavně silný nástup poválečného a současného umění. Ve světových aukcích současného umění se ho loni otočilo za 4,9 miliardy eur.
Nejvíce stagnovala Evropa, kde celkový obrat trhu s uměním poklesl o dvě procenta. Na čínském trhu se loni nakupovalo opatrněji, nicméně přesto zaznamenal alespoň dvouprocentní růst. Největší sílu představují Spojené státy, kde se prodá nejvíc uměleckých děl v nejvyšší cenové hladině.
Obrat obchodu s uměním tam stoupl o 25 procent. Za pozitivní výsledky může především obchod s poválečným a současným uměním, který loni tvořil 59 procent objemu tamějšího trhu. Loni se v něm prodávali autoři, jejichž díla lámala rekordy – Francis Bacon, Andy Warhol, Roy Lichtenstein, Jean-Michel Basquiat a další.
Impresionisté, kteří vévodili trhu v 80. letech, moderna, jež byla nejsilnějším segmentem do roku 2006, a hlavně staří mistři, kteří jsou s desetiprocentním podílem nejmenším segmentem trhu, za současným uměním i loni daleko zaostávali.
Za jedno z klíčových zjištění označuje Clare Mc Andrewová to, že vzorce globálního bohatství se mění. V roce 2013 byly na světě 32 miliony milionářů, 42 procenta z nich v USA. Méně než dvě procenta globálních milionářů jsou středně až mimořádně významnými sběrateli umění a starožitností. „Jak bude populace v ,nových‘ regionech bohatnout, poroste počet potenciálních kupců umění a sběratelů,“ píše autorka. Západní svět teď čeká, až movití Číňané přijdou na chuť západnímu umění. Loni žilo v Číně 1,2 milionu dolarových milionářů. Většina z nich ale nakupuje čínské umění. Významných sběratelů západního umění je v celé zemi méně než padesát. Tam je potenciál, na který cílili letos organizátoři z nadace Tefaf, když chtěli uspořádat veletrh přímo v Pekingu. Západní obchodníci však usoudili, že by se jim to ještě nevyplatilo. Nicméně loni utratili čínští kupci v Christie’s velké sumy za Picassa, Egona Schieleho a další velká jména světového umění.
Podle pražského galeristy Jiřího Švestky, který provozuje také galerii v Berlíně, se i Češi začínají orientovat na světovém trhu. „Z galerií v Londýně nebo New Yorku se do českých sbírek dostávají i díla světových celebrit, jako jsou Tony Cragg, Anish Kapoor nebo Andreas Gursky. Nepochybuji o tom, že by v české sbírce mohl být i Damien Hirst,“ soudí.
Bude zajímavé sledovat, jak se v budoucnosti promění on-line trh s uměním. Loni činil jeho obrat 2,5 miliardy eur, což je jen pětiprocentní podíl na celkovém obratu světového trhu. Zpráva pracuje s odhadem, že do roku 2020 by celkový obrat tohoto sektoru mohl dosáhnout 10 miliard eur.
Na českém trhu se loni prodalo umění za rekordních 946 milionů korun. Je to o sedm procent vyšší obrat než v roce předcházejícím. Sedmiprocentní nárůst je potěšující, zároveň ale signalizuje jisté zpomalení. V roce 2012 se totiž celkový obrat českého trhu s uměním zvýšil o celou třetinu.
„Nejpozitivnější zprávou z uplynulého roku je to, že se český trh s uměním nadále kultivuje,“ konstatuje šéfredaktor časopisu Art & Antique Jan Skřivánek v úvodu Ročenky Art+, která přináší shrnutí dění na českém a světovém aukčním trhu v roce 2013.
Má na mysli především úroveň předaukčních výstav a kvalitu katalogů. Špičkovou úroveň loni představoval prodej ucelené sbírky obrazů Františka Muziky spojený s vynikající výstavou v režii pražského Dorothea.
„Nejdražším obrazem roku se stalo plátno Bohumila Kubišty Zátiší, které změnilo majitele za 18,49 milionu korun. Za ním v top 10 žebříčku následuje obraz Emila Filly Malíř, prodaný za 18,375 milionu, a Všední probuzení Jindřicha Štyrského s cenou 12,24 milionu.
Sílí podíl nejdražších děl na celkovém obratu českého trhu s uměním. Loni se 157 děl vydražených za více než milionové částky podílelo na celkovém obratu trhu 58 procenty, i když tvořila jen 1,6 procenta z vydražených položek.
„Tuzemští sběratelé a investoři se nadále zajímají především o meziválečnou avantgardu,“ řekl HN prezident Asociace starožitníků Jan Neumann.
„Čím dál víc ale roste zájem o poválečné umění a umění 60. let 20. století.“ Zájem o současné umění by mohl oživit zcela nově vytvořený J&T Banka Art Index, který je zprávou o aktuálním stavu kariéry umělců narozených po roce 1950, kteří mají největší potenciál.
Větší než jiné roky byla loni nabídka českého umění v zahraničí. Ve světových aukcích se dražila díla Alfonse Muchy, Toyen a Františka Kupky, kteří se na světovém trhu objevují celkem pravidelně, ale k nim v roce 2013 přibyl Václav Brožík, Josef Čapek, Jan Zrzavý, Emil Filla, Zdeněk Sýkora a další.
S obrovským úspěchem se v síni Bonhams dražilo české biedermeierské sklo. A nejdražším českým obrazem všech dob se stala Studie na červeném pozadí Františka Kupky, prodaná v Sotheby’s za ekvivalent 64,5 milionu korun.
Naďa Klevisová
