Zahraničí – Situace na východě Ukrajiny začíná připomínat španělskou občanskou válku. Konflikt, který začínal jako střet mezi stoupenci nové kyjevské vlády a jejich odpůrci, přerostl v boje mezi regulérní armádou a militantními separatisty.
Původní hrstka ozbrojenců, která snila o připojení svých regionů k Rusku, jak se to v březnu povedlo Krymu, se rozrostla do rozměrů regulérní armády, která by svým počtem mohla konkurovat českým ozbrojeným silám.
Proti vládním silám v Doněcké a Luhanské oblasti bojuje hned několik skupin: takzvané regulérní jednoty podřízené samozvaným republikám, Ruská pravoslavná armáda, která ještě donedávna kontrolovala klíčové přístavní město Mariupol, anebo zahraniční dobrovolníci.
Ruští žoldáci
V maskáčích s černooranžovou stužkou našitou na rukávu nejčastěji bojují po boku se separatisty občané sousedního Ruska.
Dnes již není žádným tajemstvím, že proruským militantům velí Rusové – například „ministr obrany“ samozvané Doněcké lidové republiky Igor Girkin (Strelkov), který okupuje Slavjansk, působil v ruské tajné službě FSB a podílel se na anexi Krymu.
Dalších několik stovek bezejmenných bojovníků z Ruska přímo sedí v zákopech a bojuje s ukrajinskou armádou. Pohnutky, které je motivovaly vzít kalašnikov do ruky a bojovat v sousední zemi, jsou tradičním mixem ruského velikášství, ale také špatné ekonomické situace.
„Dnes v Ivanově pohřbili mladého chlapce. Znala jsem ho, v dubnu si vzal dceru mých přátel. Zemřel na doněckém letišti. S ním přišli o život další čtyři kluci z Ivanova. Zeptala jsem se, proč tam jel. Odpověď byla hrůzostrašná: Půjčky...,“ napsala na Facebooku ruská novinářka Olga Romanovová.
Minulý týden, kdy oficiálně ukrajinská vláda vyhlásila příměří, se u proruských separatistů objevily tanky a mobilní raketomety. Podle některých informací přijely na východ Ukrajiny z Ruska. Nepřímo to potvrzuje nábor tankistů a dělostřelců, který vyhlásilo ruské proseparatistické hnutí Dobrovolec.org.
NATO, dej si odchod
Zatímco Rusové jedou na východ Ukrajiny bojovat s „kyjevským fašismem“, nacionalisty z Pravého sektoru a skrytou invazí Západu, evropští dobrovolníci patří do jiné kategorie. Většina z nich nijak netají svou krajně pravicovou orientaci.
V kanceláři pod vlajkou samozvané Doněcké lidové republiky stojí dva muži. Hrbící se premiér separatistického útvaru Denis Pušilin a hrdě vzpřímený mladík v hnědé košili s černou kravatou – Bartosz Bekier, šéf polské nacionalistické organizace Falanga.
Bekier si do Doněcku nepřijel pouze potřást rukou s tamními separatisty. Soudě podle fotografie skupinky lidí s černou vlajkou se dvěma zkříženými kalašnikovy na pozadí obrněného transportéru, kterou umístil na své stránce na Facebooku, se zřejmě spolu s dalšími polskými nacionalisty zapojil i do ozbrojeného boje proti ukrajinským vládním silám.
„Jsme jednoznačně na straně ‚zlých separatistů‘, kteří úplně sami brání své rodiny a domovy. Pracky pryč od Donbasu, NATO neprojde!“ nechal se slyšet Bekier.
Hnutí Falanga, které v roce 2009 Bekier založil, inklinuje k polskému meziválečnému radikálnímu nacionalismu a zároveň koketuje s neonacismem. O tom vypovídá i obrázek na hlavním webu organizace – orlice třetí říše se symbolem někdejší polské fašistické partaje Národně radikálního hnutí.
Falanga aktivně podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny. Přitom se pravidelně účastní pochodů nacionalistů v den oslav polského svátku nezávislosti. Akce pravidelně končí útoky na ruské velvyslanectví ve Varšavě.
Četnici ze srbských hor
Proruští separatisté, kteří se často odvolávají k odkazu Rudé armády, by měli mít problém také s balkánskými dobrovolníky. Podle informací se k nim připojili i srbští četnici.
Členové monarchistického paravojenského hnutí, které má kořeny v srbském boji proti osmanské nadvládě a nechvalně se proslavilo během občanské války v Jugoslávii, se na Ukrajině objevili už v březnu. Na Krymu společně s tamními povstalci a "zelenými mužíčky" z Ruska hlídali na kontrolním stanovišti vjezd do Sevastopolu.
Nyní přiletěli do Doněcku a pomáhají ozbrojencům z místní takzvané lidové republiky. Jak uvedl předák četniků Bratislav Živković, misí jeho desetičlenné skupiny bude zajištění bezpečnosti humanitárních nákladů, které míří z Ruska na východ Ukrajiny.
Přítomnost četniků v řadách proruských separatistů je paradoxní. Hnutí četniků je fakticky jugoslávskou obdobou ukrajinských banderovců – Ukrajinské povstalecké armády. Během druhé světové války bojovali jak s německou armádou, tak i Titovými partyzány. A při osvobozování Balkánu docházelo ke srážkám mezi jednotkami četniků a Rudé armády.
Čech, Uzbeci a Italové
Zahraniční kontingent, který bojuje pod vlajkou s dvouhlavým orlem, je velmi pestrý. Kromě Poláků a Srbů se na straně proruských separatistů měla objevit skupina italských levicových radikálů z hnutí Millennium a rovněž ozbrojenci ze středoasijského Uzbekistánu.
V Doněcku se rovněž našel občan České republiky Ivo Stejskal. Na mítinku proruských sil v polovině června prohlásil, že se vydal bojovat na východ Ukrajiny poté, co se dozvěděl o tragédii v Oděse, kde během srážek a následného požáru zemřelo více jak 40 osob.
Jiří Just
