Za kulisy událostí - Ve stínu kostela svatého Jindřicha na pražském Senovážném náměstí už měsíc pracuje osmadvacet lidí a chystá úřad, který má od Nového roku zajistit odpolitizování státní správy. Na generální ředitelství státní služby, které bude sídlit v jedné z budov ministerstva vnitra, se přelilo osm zaměstnanců Úřadu vlády a přišel projektový tým placený z evropských peněz.
„Přibude ještě devět zaměstnanců, teď probíhají třetí kola výběrových řízení. Nastoupí mezi srpnem a zářím,“ říká Jarmila Balážová, mluvčí ministra Jiřího Dienstbiera, který má přípravu státní služby na starosti.
Zákon, kterým si Česko splatí mnohaletý dluh a dá úředníkům jistotu, že se nebudou měnit s každým ministrem, sněmovna zatím neschválila a vzhledem k opozičním obstrukcím jí to může ještě trvat. Ale generální ředitelství jako útvar, který bude dohlížet na personálie, bude od ledna fungovat naplno tak jako tak. Počítá s ním totiž i několikrát odložený zákon z roku 2002, kterému od Nového roku naběhne účinnost.
Jedna z věcí, kterou musí zhruba třicetičlenný tým v Jindřišské ulici zajistit, je výběrové řízení na šéfa generálního ředitelství. Takzvaný „superúředník“ se má chopit vedení ředitelství v říjnu – vybere ho vládní komise a kabinet jej jmenuje na sedm let.
To také opozice považuje za největší problém. „Tohle není žádné odpolitizování, z ČSSD se stává nová totalitní strana, která bude ovládat státní správu, a ANO s KDU jim k tomu ochotně svítí,“ říká Petr Gazdík, místopředseda sněmovny za TOP 09 a STAN.
Naráží tak na kuloární zvěsti, že sociální demokraté přenechali hnutí ANO post eurokomisaře právě proto, aby si mohli vybrat onoho superúředníka. Andrej Babiš i Bohuslav Sobotka podobná tvrzení ostře popírají. „Odmítáme politizaci rozhodnutí o tomto důležitém úředníkovi. O jeho výběru rozhodne komise a následně vláda,“ uvedl pro Insider a HN premiér.
Na pozici toho, kdo bude příštích sedm let řídit celou státní správu, se může hlásit poměrně omezený okruh lidí. Musí jít přinejmenším o čtyřicátníka, který aktuálně pro státní správu pracuje a v posledních 10 letech v ní (nebo při Evropské komisi) odsloužil alespoň šest let.
Insider a HN narazily na tři jména, která profilu odpovídají a nejsou spojena s žádnou politickou stranou natolik, aby byla pro ty ostatní nepřijatelná. Problém ovšem je, že o superúřednické místo nestojí.
Nejčastěji skloňovaným adeptem je Petr Šimerka, první náměstek na ministerstvu práce, který pro stát pracuje bez přestávky už od roku 1998. Proti jeho nominaci by nikdo nic nenamítal a podle informací Insideru a HN by ho v čele generálního ředitelství rád viděl i prezident Miloš Zeman. Jenomže pětašedesátiletý právník se úřadu ujmout nechce: „O tuto funkci se nebudu v žádném případě ucházet.“
Zájem nemá ani Martin Tlapa, jeden z náměstků na ministerstvu zahraničních věcí, který dlouhá léta sloužil na resortu průmyslu a Úřadu vlády. „Jsem spokojen s tím, kolik práce mám na ministerstvu zahraničních věcí, tady vidím prioritu pro své další působení,“ říká.
Poslední ze skloňovaných jmen je Rudolf Jindrák, dlouholetý velvyslanec v Německu, jenomže s tím se počítá spíše pro post státního tajemníka na ministerstvu zahraničí, tedy na resortní obdobu generálního ředitele, kde by dohlížel na personálie.
První generální ředitel může přijít také z řad úředníků působících při Evropské komisi, požadavkům by odpovídal třeba Jiří Buriánek. Ať už to bude kdokoli, bude mít hlavní slovo při obsazování postů státních tajemníků na všech ministerstvech a spadne pod něj i ohromná agenda vzdělávání úředníků.
Kateřina Surmanová
