Zahraničí – Mnohem větší koncentraci moci než během předchozího volebního období představují první kroky maďarské vlády premiéra Viktora Orbána proměněné po dubnových volbách. Ve svém úřadu soustředil kontrolu nad toky veřejných peněz i tajných informací.
A tento týden přijatý zákon o dani z příjmu z reklam „přitahuje šrouby“ nad médii poté, co si vládní úřady došláply na nevládní organizace podporované z norských fondů. Cíl je jediný: kontrolovat vše, co je možné. Některá média protestují, opozice podala stížnost k Evropské komisi, že zákon je diskriminační a porušuje evropské právo.
Nový zákon, který podobně jako dříve v bankovnictví, telekomunikacích či maloobchodě zavádí sektorovou daň, přijal parlament ve zrychlené proceduře. Je konstruován tak, aby čtyřicetiprocentní daň z příjmu z reklamy zasáhla především velké mediální domy a hlavně nejsledovanější televizi RTL, patřící do stejnojmenné německé skupiny. Ta bude podle odhadu platit až polovinu celkových ročních příjmů z této daně, která má vynést zhruba osm miliard forintů.
Zákon prošel krátce poté, co byl kvůli sporu s druhým nejmocnějším mužem v zemi – nově kancléřem v úřadu premiéra Jánosem Lázárem – vyhozen šéfredaktor populárního zpravodajského portálu Origo.hu.
Ostatně, v nové vládní sestavě a struktuře vládních úřadů se nejdůležitější osobou po premiérovi stal právě Lázár. Jako kancléř v úřadu premiéra má na starost „koordinovat vládní záležitosti a harmonizovat politiky“ – prostě kontrolovat veškeré toky státních peněz i tajných informací.
Výčet jeho pravomocí a povinností je úctyhodný. Lázár povede reorganizaci státní správy, bude dohlížet na legálnost operací místních zastupitelstev i na tajné služby nebo distribuci peněz z fondů Evropské unie. Bude řídit evropské záležitosti, rozvoj venkova a zemědělství, výzkum a vývoj, nákupy pro veřejný sektor i regulaci stavebnictví. A kromě toho bude ještě zodpovědný za ochranu kulturního dědictví.
Mezi jeho další úkoly patří koordinace komunikační politiky vlády, plánování legislativy a bude také zodpovědný za transformaci a vytvoření nového bankovního systému, který chce Orbánova vláda více „pomaďarštit“ – tedy zvýšit podíl státem vlastněných bank.
Taková koncentrace moci vzbuzuje obavy. Už klíčová rozhodnutí předchozí vlády, jako třeba desetimiliardová půjčka od ruské vlády na stavbu dvou bloků jaderné elektrárny Pakš, vznikla za dveřmi premiérského kabinetu.
Koncentrace moci v úřadu premiéra má svůj protipól v dalším nezvyklém kroku. Novou vládní mluvčí se stala hvězda profideszovské zpravodajské televize HírTV Eva Kurucová, která na své první tiskové konferenci oznámila ohromující plán: přesunout některá ministerstva mimo Budapešť.
Ministerstvo zemědělství se přesune do východomaďarského Debrecínu. A ministerstvo obrany zase na západ od hlavního města do Székesfehérváru. Opozice reagovala, že vnitro by se mohlo přesunout do Miškolce, aby se tam snížila kriminalita a zvýšila zaměstnanost.
V zahraničí ještě pozornost přitáhl spor Maďarska s Norskem. To prostřednictvím svých fondů podporuje řadu maďarských nevládních organizací. János Lázár ale obvinil Nory, že takto ovlivňují vnitřní maďarskou politiku, protože z grantů profitovala i malá liberálně zelená strana LMP, která se v dubnu jen těsně dostala do parlamentu. Policie pak obsadila úřady tří organizací a obě země si vyměnily diplomatické invektivy.
Zdá se, že během svého nového mandátu se Viktor Orbán rozhodl získat kontrolu nad vším, nad čím může.
Martin Ehl
