Zahraničí - Kyperské banky se po bezmála dvoutýdenní pauze otevřely, v Rusku však za krizí stále vidí spiknutí.
Západ využil chamtivosti elit a uštědřil Rusku ránu na nejcitlivějším místě. Tak alespoň vnímá nemalá část ruských expertů bankovní krizi na Kypru. Není prý náhoda, že se potopil právě daňový ráj, který si Rusové tak oblíbili.
„Je to nová vlna studené války. Není vyloučeno, že se jedná o odpověď na příchod Vladimira Putina na prezidentský post,“ uvedl Kirill Kabanov, šéf Národního antikorupčního výboru.
Podle jeho slov si jsou na Západě vědomi, že model ruské ekonomiky je těsně provázán s offshory. Žádná protiraketová obrana, ale kyperský daňový ráj je nejslabším místem Ruska.
„Ztráta velké části ruských vkladů může vytvořit nemalé problémy vládnoucím elitám. Skryté ztráty budou obrovské,“ upozorňuje Kabanov.
Problémy mohou potkat dokonce finišující dostavbu sportovních objektů pro zimní olympijské hry v Soči, ale i ruský „obchod století“ – spojení dvou energetických obrů Rosněfti a TNK-BP.
„Kyperská krize se dostala do ostré fáze právě v okamžiku, kdy probíhala tato transakce. Větší část této operace se konala právě na Kypru. Zdá se mi, že může existovat určitá vzájemná souvislost. Tím lze vysvětlit i tu nervozitu Putinova okolí v poslední fázi tohoto obchodu. Vypadalo to, jako by se ho někdo snažil překazit,“ vysvětluje analytik moskevského Centra pro politické informace Alexej Muchin.
Jak zároveň dodává, není jasné, jestli se ještě před zmražením kyperských bank podařilo převést všechny peníze za nákup TNK-BP.
Kvůli neprůhlednému systému kyperských bank není přesně známo, jaký objem finančních prostředků z Ruska se na Kypru nachází. Podle ratingové agentury Moody’s až 40 procent vkladů – 25 miliard eur - na ostrově patří Rusům.
Ekonomka Jekatěrina Kuzněcovová, ředitelka evropských programů Centra pro výzkum postindustriální společnosti, upozorňuje, že kyperská krize může vyvolat určité problémy u velkých ruských bank.
„Aktiva ruských vkladatelů a společností dosahují několika desítek miliard. Část je v depozitech a další část na obyčejných účtech. Ale ruské banky vydaly půjčky společnostem zaregistrovaným na Kypru ve výši 30 až 40 miliard. Není jasné, jak se jich unijní opatření dotknou,“ říká expertka.
Kuzněcovová uvádí, že kyperské společnosti financovaly například banky VTB, Nomos nebo Gazprombank.
„Myslím si, že situace s kyperskými vklady se postupně normalizuje. Krize měla svůj přesný účinek na Rusko a přinesla určitý efekt. Dál už nikdo nechce Rusy štvát,“ uzavírá Muchin.
Jiří Just, Moskva
