[caption id="attachment_18907" align="aligncenter" width="470" caption="Přehled hotovosti držené americkými firmami doma a v zahraničí"]
[/caption]
Byznys - Pokračující růst hotovosti v rozvahách amerických nefinančních firem připomíná situaci bank. Také mají peníze, ale nepůjčují je.
Velké americké korporace kumulují už dlouhou dobu cash ve svých zahraničních dcerách, neboť se nechtějí podřídit zdanění při „repatriaci“ těchto peněz do USA. K jejich akcionářům se tak peníze nemohou dostat.
Současně ale tyto firmy ani moc neinvestují, protože ekonomické vyhlídky je nabádají spíše k opatrnosti a nějaký ten finanční polštář se v případě zhoršení ekonomiky může hodit. Minimálně proto, že v případě krize se může nabízet více příležitostí k akvizicím. Firmy v potížích bývají nezřídka za hubičku, a proto je lépe být připraven.
Množství peněz spících v zahraničí je až neuvěřitelné. Odhady se často liší, například The Wall Street Journal přišel s tím, že jen 60 největších (nefinančních) amerických firem nahromadilo v průběhu roku 2012 v cizině hotovost ve výši 166 miliard dolarů. Celkový objem zahraničních likvidních aktiv amerických firem by pak měl být více jak desetkrát větší: v řádu trilionů dolarů.
Na jeden dolar hotovosti držené firmou v USA připadají údajně asi tři dolary, které má firma v hotovosti za hranicemi. Představte si ten třesk, kdyby se peníze podařilo uvolnit a dostat zpátky do Spojených států.
Je paradoxem, že v době, kdy centrální banky (nejen v USA) pumpují na trhy peníze, aby podpořily chod ekonomik, jsou výše zmíněné finanční prostředky mrtvé. Leží ladem. Uvědomují si to i američtí zákonodárci a dohadují se, jaké řešení přijmout, aby se peníze dostaly do oběhu v USA. Daňová amnestie, která by v praxi například znamenala zdanění peněz přivedených ze zahraničí jen sazbou 5,25 % (oproti standardní korporátní dani 35 %), je proto vděčným tématem.
Efekty daňové amnestie však nejsou jednoznačné. Poslední pokus tohoto druhu učinil prezident Bush v roce 2004 a ukázalo se, že více než do ekonomiky, investic a tvorby pracovních míst se peníze přelily do kapes akcionářů. Ani to není tak špatné, ale ti opět nemusejí utrácet získané prostředky jen v Americe. I proto se názory amerických politiků zatím různí.
A o kterých firmách že je řeč? Jsou mezi nimi zejména velké technologické a farmaceutické firmy (viz tabulka v tomto článku).
Evropa má diametrálně jiné starosti. Počet evropských firem, které vloni nesplatily své finanční závazky (prostě proto, že na to neměly), vzrostl podle čerstvé zprávy ratingové agentury S&P o polovinu. Byl nejvyšší od rekordního roku 2009.
Petr Hlinomaz
