Nikósie - Pláže a čisté moře, antické památky či nízké daně pro podnikatele. To vše po léta bylo a stále je spojováno s Afroditiným ostrovem, tedy Kyprem.
Krize už ale dorazila i sem. Řecko s sebou do ekonomické propasti strhává Kypr. Obě země jsou do značné míry hospodářsky propojeny, což se nyní Kypřanům začíná stávat osudným. Tedy těm z etnicky řecké, jižní části Kypru. Turecké severní části, která ale není mezinárodně uznávána jako samostatný stát, se to netýká.
Kyperský prezident Demetrios Christofias a guvernér centrální banky Panikos Demetriades shodně připouštějí, že země bude muset požádat Evropskou unii o finanční pomoc.
Stala by se tak již pátým státem eurozóny, který musí být zachráněn. Po Řecku, Irsku a Portugalsku a nejnověji Španělsku, které podle zdrojů z Evropské unie požádá o záchranu svých bank již tento víkend.
I závažím Kypru je nemocný bankovní sektor. Druhá největší ostrovní banka Cyprus Popular Bank potřebuje kvůli regulačním nařízením Evropské unie navýšit kapitál do konce června o 1,8 miliard eur.
Banku zničilo odepsání řeckých dluhopisů, dostala se do ztrát. Přišla o téměř tři miliardy eur.
"Kyperské banky na tom byly zhruba až do roku 2010 poměrně dobře. Pak ale začaly půjčovat peníze řecké vládě, a to je toxická, nakažlivá záležitost," uvedla k tomu pro agenturu Reuters Fiona Mullenová, analytička Sapienta Economics. "Musíme zastavit řecké operace v kyperských bankách. Kyperský bankovní systém má gangrénu. Musíte odříznout část, která je nebezpečná," hovoří obdobně kyperský ekonom Stelios Platis.
Kyperská vláda už loni obdržela úvěr 2,5 miliardy dolarů od Ruska.
Kypr je po Maltě a Estonsku třetí nejmenší ekonomikou eurozóny a částka 1,8 miliardy pro něj není malá. Představuje desetinu HDP země. V zemi však panuje strach, že EU si může klást podmínky. A jednou z nich může být zvýšení firemních daní. Současné nízké sazby na ostrov lákají mnoho zahraničních podnikatelů a společností, změnou tarifů by to skončilo.
Z tohoto důvodu naráží případná pomoc Evropské unie na odpor například v internetových diskusích na kyperských zpravodajských webech.
Celkovou nejistotu ještě zvyšují nadcházející řecké parlamentní volby 17. června. Na tom, zda vyhrají strany, prosazující pokračování úsporných škrtů, nebo levice, která je proti nim, do značné míry závisí budoucnost Řecka v eurozóně a tím také další vývoj na Kypru.
