Byznys – Koncem října 2010 vydaly zpravodajské agentury krátkou zprávu: „Stavební firma PSJ je v insolvenčním řízení.“ Návrh na insolvenci tehdy podal advokát Pavel Čvančara kvůli částce jeden a půl milionu korun, kterou nárokoval jeden ze subdodavatelů. A navíc ještě tvrdil, že firma dluží i za daně a odvody, což se záhy ukázalo jako nepravda.

Ačkoliv soud již po pár dnech návrh odmítl, dopad na PSJ byl okamžitý. „Šlo to do takových extrémů, že jednomu ze zaměstnanců odmítla banka poskytnout leasing na auto s argumentem, že jeho zaměstnavatel může skončit v úpadku,“ uvádí advokát PSJ Marek Bilej.

Po více než třech letech získala společnost PSJ průlomový rozsudek Vrchního soudu, který potvrdil, že i samotný insolvenční návrh může firmu zásadně poškodit. „Firma byla nucena svým partnerům, financujícím bankám či pojišťovnám vysvětlovat pravý stav věci. Tím se zhoršilo její postavení na trhu,“ uznali soudci. A to přesto, že PSJ měla na svých účtech finanční prostředky ve výši 300 milionů korun.

Čvančarovi proto soud nařídil, aby se firmě omluvil v novinovém inzerátu, a nadto mu hrozí ještě zaplacení několikamilionové pokuty.

„Novodobé výpalné“

PSJ se přitom stala jen jednou z mnoha firem s podobnou zkušeností. V posledních letech přišly návrhy na insolvenci také na další stavební firmy, jako třeba společnosti Metrostav nebo OHL ŽS.

Podat insolvenční návrh je poměrné snadné – pro vyhlášení insolvenčního řízení stačí, aby podnět splňoval formální náležitosti. A může uběhnout několik týdnů až měsíců, než soud rozhodne, zda je návrh opodstatněný. Po celou dobu lze přitom řízení sledovat ve veřejně dostupném rejstříku. „Firma se pak musí odhalit, a zveřejnit tak informace o stavu svých zakázek nebo peněz na účtech,“ říká Bilej.

Podávání šikanózních návrhů řešila novela, kterou předloni prosadila ještě Nečasova vláda. Soudy díky ní získaly možnost ukládat pokutu až 50 tisíc korun, pokud je podnět zjevně nedůvodný. Jenže ani novela mnoho nevyřešila. Během loňského roku se například v insolvenčním řízení ocitl také turnovský výrobce svítidel Trevos – a to dokonce na základě listin podepsaných neexistujícím advokátem a s falešným ověřením podpisu.

„Jde o moderní formu výpalného, která způsobuje obrovské ztráty. Pokud firma není dost silná, může ji to ekonomicky položit,“ říká poslanec a starosta Semil Jan Farský, který se fenoménem dlouhodobě zabývá.

Obchodní spory bez konkurzu

Lidé, kteří podobné návrhy podávají, přitom argumentují tím, že jde o legitimní způsob, jak přimět firmy, aby hradily své dluhy. „Z doslechu vím, jaké obchodní praktiky firma PSJ a další společnosti stejné velikosti uplatňují vůči svým dodavatelům, kteří pak mnohdy končí v druhotné platební neschopnosti,“ tvrdí Pavel Čvančara.

Jenomže Vrchní soud tyto námitky neuznal. „Vyslal jasný vzkaz, že nevypořádané obchodní spory se mají řešit u obecných soudů, ale ne návrhem na insolvenci,“ tvrdí Marek Bilej, zastupující právě PSJ.

Manažeři firmy tvrdí, že nynější rozsudek povzbudí další firmy, aby se proti šikanózním návrhům bránily. „Naši obchodní partneři i banky se o celou kauzu zajímali. Po vynesení rozsudku jsme se setkali s celou řadou dotazů a žádostí o konzultaci na toto téma,“ tvrdí generální ředitel František Vaculík.

Jenomže ne všichni podnikatelé, kteří čelili podobným návrhům, tento optimismus sdílejí. „Pokud na vás tímto způsobem zaútočí konkurent, jemuž jde o vaši pozici na trhu, hrozba omluvy a několikamilionové pokuty ho neodradí,“ míní manažer Trevosu Vilém Šulc.

Vladimír Šnídl