Objev dne – Přestože konečná podoba služebního zákona ještě ve skutečnosti není napsána, jména prvního českého superúředníka už jsou v zákulisí na stole.

Nová vládní koalice sice v prvním čtení protlačila návrh nové normy, ale byl to jen účelový krok, aby umetla cestu pro jmenování Sobotkovy vlády. A koalice se netají, že text zákona ještě přepíše, i když zatím není dohodnuta přesně jak.

Každopádně post generálního ředitele státní správy, který bude ovlivňovat počty úředníků, rozhodovat o státních tajemnících ministerstev a připravovat úřednické prověrky, zůstane zachován a sociální demokraté a lidovci už mají své kandidáty na toto místo. ANO je zatím hledá.

Zdroj obeznámený se zákulisím přípravy služebního zákona Insideru řekl, že KDU-ČSL má nyní pro vrcholný úřednický post jméno Františka Vavery, někdejšího náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu za éry Radka Johna.

ČSSD zase uvažuje o Kamilu Srncovi, někdejším řediteli odboru organizace a personalistiky Úřadu vlády, nebo o Kateřině Valachové, ředitelce legislativního odboru Senátu a bývalé spolupracovnici Otakara Motejla, která momentálně míří na post náměstkyně ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera. V křesle generálního ředitele by se prý rád viděl i náměstek ministra práce a někdejší ministr v úřednické Fischerově vládě Petr Šimerka, který je mimochodem autorem varianty, že by šéfa státní správy jmenoval prezident republiky (v kuloárech se tomu říká "lex Šimerka").

A co Telička

Jména je třeba zatím brát spíše orientačně – ve smyslu kdo by to asi tak mohl být. Jmenování není otázkou týdne a ani lidovci ani sociální demokraté nechtějí veřejně o žádném ze jmen mluvit.

"Pokud zaznívala některá jména, čistě v neformálních rozhovorech. A spíše typově – kdo by asi tak odpovídal kritériím," říká předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák, který se na přípravě zákona aktivně podílí. "Jen jsme si říkali, že by to neměl být někdo spojený se sociální demokracií třeba členstvím."

"Napřed musí být shoda na podobě pozměňovacího návrhu, pak se můžeme bavit o personáliích," odráží otázku na kandidáty 1. místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Nejmenovaný vysoce postavený sociální demokrat to upřesňuje: "No, spíš je otázka, kdo nakonec bude kandidáta na generálního ředitele nominovat: jestli my, nebo ANO."

Hnutí ANO zatím podle všeho svého kandidáta zvažuje. Neformálně mluví o Věře Jourové, příští ministryni pro místní rozvoj, ale ona sama to odráží: "Já o tento post v žádném případě zájem nemám. Máme několik tipů, ale zatím jsme se nedohodli."

Věra Jourová také tvrdí, že v úvahu nepřipadá ani další v zákulisí skloňované jméno někdejšího českého eurokomisaře Pavla Teličky. "V úvahu nepřipadá, připravuje se na evropské volby," říká Jourová.

ANO navíc už s tímto jménem v koalici narazilo v debatě o kandidátovi na příštího českého eurokomisaře.

Hledejte v komisi

Další okruh jmen pro místo superúředníka pak lze podle zdroje Insideru hledat mezi členy týmu, který připravuje konečnou verzi služebního zákona.

Čtěme tedy v zápisu jedné schůze, který má Insider k dispozici. Za ČSSD zde jsou předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc, budoucí šéf poradců premiéra Sobotky Vladimír Špidla, předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák, už zmíněná Kateřina Valachová a bývalý pracovník ministerstva vnitra Václav Velčovský.

Za hnutí ANO Věra Jourová, Jiří Nováček, náměstek ministra pro místní rozvoj nebo Lukáš Wagenknecht, momentálně předseda správní rady think tanku zabývajícího se státní správou, kterého by rád jako poradce na ministerstvo Andrej Babiš.

A konečně za KDU-ČSL budoucí ministr Marian Jurečka, Monika Pálková z odboru veřejné správy ministerstva vnitra a už zmíněný František Vavera.

Čas: půl roku

Na šéfovi státní správy se budou muset koaliční strany dohodnout poměrně brzy. Generálního ředitele i jeho zástupce, dva nejvyšší úředníky státu, by chtěly vybírat už v půlce roku tak, aby tyto funkce byly obsazené v okamžiku, kdy od začátku roku 2015 začne nový služební zákon platit.

Jména však padají přes to, že nejsou ještě jasná ani kritéria, která bude muset adept na vrcholnou funkci státní správy splňovat. Klíčová je například doba praxe ve státní správě: ČSSD prosazuje minimálně 6 let, hnutí ANO naproti tomu jen 4 roky, čímž by se cesta k nejvyšší úřednické metě otevřela většímu počtu lidí. Musí jít o člověka se zkušeností s vedením úřadu, nikoliv o řadového referenta, takže i kdyby prošla varianta ANO, adeptů na funkci není v české kotlině nadbytek.

Jasné není ani to, jaká praxe se bude uznávat: zda jen praxe přímo ve státní správě, či i praxe na úřednickém místě v samosprávných orgánech. "Ještě je to všechno v zárodku, nakonec mohou vytáhnout i někoho z území," dodává právě zdroj Insideru s narážkou na krajské nebo místní samosprávy.

Jan Němec Lucie Kudláčková