Glosa – Příchod Jiřího Rusnoka do bankovní rady (BR) překvapením nebyl. Mohou být překvapivá alespoň jeho budoucí rozhodnutí v týmu centrálních bankéřů?
Možná ano. Názorově bude mít Jiřího Rusnok asi blízko k Hradu. Jde o prvního člena BR zvoleného novým prezidentem, dosavadní členy vybral Václav Klaus.
Od ostatních členů BR se může odlišovat minimálně dvěma rysy:
- EurooptimistaJiří Rusnok názorově reprezentoval a reprezentuje myšlenkový proud, který spojuje budoucnost České republiky s Evropskou unií. I když neprosazuje urychlené přijetí eura (hypotetický termín odhaduje na rok 2020), nikdy jsme od něj neslyšeli negativní výhrady k EU jako od bývalého prezidenta Klause a lze tvrdit, že ani neuslyšíme.
- Levicovější ekonomPodpora prezidenta Zemana a členství v ČSSD vynesly Rusnokovi v médiích označení levicového ekonoma. Rusnok se jako ekonom jevil ovšem vždy jako velmi praktický a nikdy ne populistický.
A jak by to mohlo být s jeho nezávislostí v nové pozici?
Doposud byl svým způsobem nezávislým, schopným jít i proti proudu, což ukázalo např. posuzování druhého pilíře penzijní reformy. Úřednická vláda tento obrázek trochu nahlodala. Její jednání se jevilo až příliš poplatné postojům Miloše Zemana. Proto v bankovní radě může být Jiří Rusnok vnímán jako „spojenec“ současného prezidenta.
Dodejme, že první rozhodnutí Jiřího Rusnoka v nové pozici uvidíme na jednání bankovní rady ČNB 27. března.
Dva roky klidu
Aktuální personální výměna v bankovní radě je na nějakou dobu poslední. Další mandáty vyprší nejdříve v roce 2016. Půjde o mandát současného guvernéra Miroslava Singera a člena bankovní rady Kamila Janáčka. Do personálního složení BR pak zasáhne opět prezident Zeman, jehož čtyřleté funkční období končí 8. března 2017. Existují již dnes nějaká jména vhodných kandidátů?
Lze jen spekulovat a v rámci těchto spekulací vytane před očima jméno bývalého ministra financí Zemanovy vlády Pavla Mertlíka. Mertlík by byl jistě vhodným kandidátem z pohledu odborného. Poněkud ošidné mohou být ale vztahy se současným prezidentem. Vždyť ze Zemanovy vlády Mertlík odcházel na základě vlastního rozhodnutí v roce 2001, když byl nespokojen s prostorem pro prosazení některých rozhodnutí, např. privatizace. Na své straně měl tehdy podporu lidí typu Vladimíra Špidly či Petry Buzkové, tedy určitých oponentů Miloše Zemana. Pokud se Zeman v roli prezidenta vrátí vzpomínkami do roku 2001, nemusí být z jeho strany k angažování Pavla Mertlíka do bankovní rady příliš ochoty. Potom mnohou mít oba pánové Singer i Janáček dosti velkou naději na své znovuzvolení do druhého funkčního období.
Petr Hlinomaz
