Za kulisy událostí – Taktika obhajoby bývalého ředitele vojenské rozvědky Milana Kovandy, obviněného v kauze Nagyová, je stále neúspěšná. Kovanda se snaží uhradit údajnou škodu – 125 tisíc korun, o které se hlásí ministerstvo obrany –, což by mu pomohlo u soudu. Rozvědka mu však odmítá sdělit, kam může peníze složit.
„Po několika dopisech nám z Vojenského zpravodajství napsali, že škodu uhradit můžeme, ale jakým způsobem a kam nám neřeknou, dokud generál Kovanda nepřizná, že ji způsobil, což odmítáme,“ řekl Insideru Kovandův obhájce Jiří Matzner.
Deník Insider měl možnost se s textem odpovědi rozvědky seznámit. „S vojákem je možné uzavřít písemnou dohodu o náhradě škody. V takové dohodě pak samozřejmě musí voják uznat právě ono zaviněné porušení svých povinností,“ napsalo Matznerovi zpravodajství.
Advokát exšéfa rozvědky se už v listopadu obrátil na tehdejšího ministra Vlastimila Picka, který mu však neodpověděl, zda ministerstvo škodu vůbec eviduje. Současný ředitel rozvědky Rostislav Pilc navíc při svém výslechu uvedl, že zpravodajství sledováním úředníků žádná škoda nevznikla. O nároku ministerstva se Matzner dočetl až v policejním spisu.
Kovanda se údajnou škodu pokouší uhradit, jak již bylo zmíněno, od listopadu, kdy mu bylo – spolu s dalším zpravodajcem Janem Pohůnkem – rozšířeno obvinění za to, že z peněz zpravodajství platil soukromou agenturu, která na přání Jany Nagyové sledovala vládní úředníky Jiřího Pertla a Alenu Hegrovou.
Nynější manželka Petra Nečase se tehdy obávala vyzrazení utajovaného románku s předsedou vlády, a tak chtěla mít v ruce materiály, které by jí zajistily poslušnost zmíněných úředníků. Nagyová měla totiž podezření, že zneužívají služební vozidlo.
Sledování s nedostatky
Takzvaná „sledovací“ část kauzy se měla před soud přesunout již v únoru, v důsledku obvinění Nagyové a dalších osob z ohrožení utajovaných skutečností však došlo ke zpoždění. „Přesné datum podání obžaloby nevím. Pravděpodobně se jedná o horizont týdnů,“ nastínil návladní Pavel Komár z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Vypracování obžaloby má na starosti jeho ostravský kolega Rostislav Bajger.
Před soudem se podle všeho svede boj především o definici termínů sledování, kontrasledování a takzvanou TOPS – tedy trasu obrany proti sledování, což je pojem využívaný vojenskou rozvědkou.
Žalobci chtěli tyto pojmy vysvětlit od policejního útvaru zvláštních činností, který školí příslušníky bezpečnostních složek ve sledování.
„Vyjádřete se k pojmu kontrasledování – o co se vlastně jedná, co je jeho cílem,“ zněla jedna z dvanácti otázek, které návladní na útvar zaslali.
Odpověď policie souhlasí se závěry žalobců. „Policie v podstatě potvrdila tu konstrukci žalobců. V odpovědi je napsáno, že šlo o sledování, byť s formálními nedostatky,“ řekl Insideru zdroj blízký vyšetřování kauzy Nagyová.
Proti zpracování posudku policisty se okamžitě postavili advokáti obviněných. Útvar zvláštních činností podle nich nezná způsob práce armádních rozvědčíků. „Když jsme se dověděli, že jsou určení, byl už posudek dávno hotový. Podle nás je to tendenční a záleží na soudu, jak se s tím vypořádá,“ řekl k tomu obhájce Jana Pohůnka Michal Hráský.
Normální praxe
Hráský se proto rozhodl do spisu založit oponentní posudek. „Náš posudek říká něco jiného, tedy že šlo o kontrasledování, nikoli sledování,“ shrnul advokát.
Posudek, se kterým měl deník Insider možnost se seznámit, zpracoval znalec Antonín Vícha.
Mimo jiné v něm odpovídá na otázku, zda je vyloučeno, aby pracovník Úřadu vlády nebo premiéra zadal úkol jménem premiéra. „Ne, je to normální praxe v běžném vojenském životě, že se úkoly a rozkazy vydávají i prostřednictvím třetích osob,“ napsal Vícha do posudku.
Karel Hrubeš
