Objev dne - V České republice se sice v tichosti, ale o to podrobněji chystá změna systému pro volby do Poslanecké sněmovny, která by zásadně přepsala politickou mapu země.

Konkrétní podobu jí dává zakladatel protikorupčního fondu Karel Janeček. Kolem myšlenky už se však zároveň začala formovat sestava vlivných osobností z veřejné sféry.

Podle znění návrhu, který se Deníku Insider podařilo získat, jde o většinový systém, ve kterém by voliči vybírali v každém volebním obvodu jen 2 poslance. Volba by na rozdíl od dvoukolového systému senátního byla jednokolová.

Miliardář Janeček mluví o změně voleb už delší dobu a s podobným tématem se poněkud překvapivě koncem minulého týdne přidal i prezidentský kandidát ODS Přemysl Sobotka.

Téma nového volebního systému se podle dokladů, které má Insider k dispozici, zároveň chystají zvednout také lidé, spojení s největší PR agenturou v zemi – AMI Communications.

Odvolat poslance povoleno

A jaké jsou detaily Janečkova plánu?

Pro volby do sněmovny se použilo stávajících 81 volebních obvodů, které se používají pro volby do Senátu. Při sněmovních volbách by se ale v každém obvodu volili zmínění 2 poslanci a novinkou by bylo, že volič by si mohl vybrat své favority napříč kandidátkami.

Oproti stávajícímu systému, kdy se voleb do sněmovny mohou účastnit jen kandidáti na stranických listinách, by také mohl v systému navrhovaném Janečkem kandidovat každý, kdo sebere v daném obvodu podpisy alespoň 5 procent registrovaných voličů – nebylo by tedy nutné být stranickým kandidátem.

Vzhledem k tomu, jak jsou nyní konstruovány senátní obvody (v každém z nich je zhruba 91 až 111 tisíc voličů), to znamená, že kandidát do sněmovny by musel nasbírat 5 až 6 tisíc podpisů.

Volič by dále měl možnost ve svém obvodu dávat "kladný" hlas dvěma kandidátům a jeden "záporný" tomu, koho by považoval za "nejhoršího". Kandidáti by tedy dostávali plusové a minusové body a rozhodoval by jejich nejvyšší součet.

Další novinkou systému by byl zákaz billboardů. "Požadujeme po dobu alespoň pěti let zákaz veškeré politické reklamy," uvádí Janečkův dokument.

Změnou oproti stávajícímu systému by byla také možnost poslance odvolat. V situaci, kdy "bude proti politikovi vedené trestní řízení a shromáždí se podpisy alespoň pěti procent voličů v daném volebním obvodu, budou mít voliči možnost hlasovat pro odvolání" (odvolán by byl, kdyby pro hlasovala alespoň polovina registrovaných voličů).

Janečkův tým pro vytvoření nového systému oslovil některé organizace, mezi nimi českou pobočku Transparency International, Ekologický právní servis a další.

Jak rozproudí diskuzi

"Chtěli bychom, aby změnu prosazovali lidé sami," řekl Insideru Janečkův mluvčí Tomáš Marada. Nešlo by však prý o tlak třeba prostřednictvím pouličních demonstrací, o nichž před časem jeho chlebodárce mluvil.

"Mysleli jsme třeba na pikniky, kde bychom přesvědčovali celé rodiny. A lidé by pak měli dávat Parlamentu najevo, že hodně lidí chce změnu. Pokud se nám podaří zapojit stovky tisíc lidí, měli by to pak brát poslanci v potaz," upřesňuje přesvědčovací plán Marada.

Autoři projektu se tedy na jeho úvod chystají "rozproudit veřejnou diskusi" o celé myšlence. V této souvislosti je fakt, že s ideou změny volebního systému jsou spojeni i lidé z okolí agentury Ami Communications, zajímavý.

Její šéf Milan Hejl ovšem jakoukoli spojitost firmy s aktivitou vedoucí ke změně volebního systému rezolutně odmítá: "Agentura nemá s politikou nic společného. Opravdu ne agentura, to pravda není."

Skepse politologů

Lidé kolem miliardáře ve svém návrhu zdůvodňují,  že jejich hlavní ambicí je dobrat se systému, který vybere "co nejkvalitnější zastupitele z řad občanů".

Politologové však zatím tyto vznešené proklamace moc nepodepisují. "V tomto jednokolovém volebním systému může ke zvolení stačit velmi málo hlasů, pokud ostatní kandidáti dostanou kromě pozitivních i negativní hlasy," říká jednu z námitek například Roman Chytílek z Masarykovy univerzity v Brně.

Změna volebního systému také znamená změnu ústavy, a tak by zastánci návrhu museli přesvědčit minimálně 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů (při plné účasti tedy alespoň 49 členů horní parlamentní komory). Navíc na změně volebního zákona se musí obě komory shodnout, sněmovna v tomto případě nemůže přehlasovat Senát.