Rekonstrukce - Angelu Merkelovou nedávno v Řecku přirovnávali demonstranti k Hitlerovi a někteří si dokonce nasadili uniformy SS, aby dali jasně najevo, co si o současné německé politice myslí.
Po Řecích v Řecku zřejmě k podobným názorům dospějí i mnozí Kypřané (či chcete-li kyperští Řekové, protože záležitost se týká jižní části Kypru, obydlené řecky hovořícími obyvateli).
Nepopulární zdanění vkladů v kyperských bankách - předběžně o 6,75 procenta pro majitele účtů s částkou do 100 tisíc eur a o 9,9 procenta pro účty s částkou vyšší - „má na svědomí“ na nočním summitu ministrů financí eurozóny hlavně Německo.
Jeho ministr financí Wolfgang Schäuble prosazoval, aby pomoc Kypru klesla z potřebných sedmnácti miliard eur na deset. Výsledkem je, že zbylých sedm miliard by zaplatili střadatelé a majitelé účtů v kyperských bankách.
Na první pondělní demonstraci před kyperským parlamentem už si lidé donesli transparent s nápisy „Ruce pryč od Kypru“ a „Evropa patří jejím obyvatelům, ne Německu“.
Schůzka v noci na sobotu byla podle svědků vypjatá. Jednalo se deset hodin, až do půl čtvrté ráno. „Byl to jeden z nejhorších dnů mého života. Vybavily se mi vzpomínky na tureckou invazi v roce 1974,“ řekl deníku Wall Street Journal jeden ze členů kyperské delegace.
Kyperský ministr financí Michalis Sarris nejprve odmítal zdanění vkladů vůbec, protože by to prý parlamentem nemělo šanci projít. Pak byl ochoten přistoupit jen na malé zdanění. Naopak Schäuble žádal vyšší zdanění a nehodlal vůbec ustupovat.
Německý postoj podpořili na schůzce především Finové, Nizozemci a – Slováci. Už pomoc Řecku na Slovensku narazila na velkou kritiku a obavy, takže vláda Roberta Fica je v tomto směru opatrná.
Kyperská delegace v jednu chvíli opustila sál a rozhovory se zadrhly. Konec přišel až poté, co se s Kypřany v oddělené místnosti zavřela malá skupina šesti lidí, mezi kterými byl šéf euroskupiny (ministrů financí eurozóny) Jerone Dijsselbloem, eurokomisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn, Schäuble a francouzský ministr financí Pierre Moscovici.
Tam dostali ultimátum. Buď přistoupí na návrh, nebo ne, a tím pádem zkolabují dvě největší banky na Kypru a následky budou katastrofální. Teprve potom Kypřané kapitulovali.
Berlín měl na Kypr a jeho zákony spadeno dlouhodobě. Německá zpravodajská služba BND informovala o špinavých penězích a podezřelých finančních tocích mezi Ruskem a Kyprem. Spolková vláda se bránila proti tomu, aby němečtí daňoví poplatníci vytahovali z bryndy ruské boháče, kteří si převádějí peníze na Kypr kvůli nízkým daním a z bůhvíjakých dalších, v každém případě podezřelých důvodů.
A nízké firemní daně na Kypru štvou Němce už dost dlouho. Kvůli registraci firem v kyperském daňovém ráji přichází Německo o miliardy. Díky tomu ostatně lákal Afroditin ostrov k registraci také mnohé české podnikatele; na konci roku 2012 mělo 1094 českých firem mateřskou firmu právě na Kypru.
Merkelová sice nenavrhuje jako její předchůdce Gerhard Schröder „sladění firemních daní“ jednotně v celé Evropské unii, ale pouhá desetiprocentní daň na Kypru jí vadí.
Součástí dohody o pomoci je, že Nikósie tuto daň zvýší na dvanáct až třináct procent. „Německo určitě současných problémů využilo k tlaku v tomto směru. I po změně budou kyperské daně ve srovnání se zbytkem EU stále nízké, ale už ne tak výhodné pro cizince,“ řekl Insideru analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
(Pro srovnání: V Česku tato daň činí devatenáct procent, v Německu 29,4 procenta.)
Kypřané protestují, levicová opozice i část vládní koalice je proti. Podle bleskového průzkumu deníku Phileleftheros je proti dohodě 71 procent obyvatel země. Ale je na výběr? „Buď přijmeme podmínky pomoci, nebo nás čeká neřízený bankrot a kolaps,“ varuje prezident Nikos Anastasiades.
Martin Novák
