Byznys - Jen na jednoho ze sta lidí, kteří vloni v Česku sami podali přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se zaměřila daňová kontrola.
Zatímco přiznání odevzdávalo téměř 1 073 000 osob, kontrol bylo necelých 10 100. Stát díky těmto kontrolám doměřil přes 443,4 milionu korun.
U daně z příjmů právnických osob se kontrola zaměřila na 1,6 procenta přiznání, úřady pak doměřily přes 2,2 miliardy korun.
Nejpřísnější pak jsou úřady u daně z přidané hodnoty, kde se kontroluje zhruba každé čtyřicáté přiznání (2,6 procenta). Díky tomu vybraly téměř 3,88 miliardy navíc.
Celkově vloni finanční úřady uskutečnily 47 472 kontrol, vedle výše uvedených jsou v tom například i daňová přiznání zaměstnanců, daň z nemovitostí či silniční daň. Zkontrolovaly tak 0,59 procenta přiznání, tedy zjednodušeně řečeno vždy jedno ze sto sedmdesáti přiznání.
Vyplývá to ze statistiky činnosti za rok 2011, kterou právě dokončilo Generální finanční ředitelství a kterou se Insideru podařilo získat.
Méně kontrol, více peněz
Daňových kontrol je tak rok od roku méně – oproti roku 2010 jich ubylo přes 22 tisíc. Přesto lze říci, že na výši dodatečně vyměřených daní se to výrazněji neprojevuje.
Zatímco v roce 2000 uskutečnily úřady téměř 187 tisíc kontrol a v dalším roce pak přes 174 tisíc, v roce 2008 už jich bylo jen 86 tisíc. A výrazný pokles pokračuje: V roce 2009 jich bylo 79 613, předloni 69 820 a vloni zmíněných 47 472.
Zjednodušeně řečeno ale kontroly lépe míří na cíl. Statistiky ukazují, že průměrný "výnos" z kontrol není přímo úměrný jejich klesajícímu počtu.
Za rok 2010 úřady doměřily na daních 8,27 miliardy korun. Druhý v žebříčku úspěšnosti byl v tomto tisíciletí rok 2000 se 7,3 miliardy, následuje rok 2008 s částkou 6,82 miliardy a loňský rok s 6,69 miliardy. Naopak nejnižší částka - necelých 3,9 miliardy - byla doměřena za rok 2005, druhá nejnižší pak v roce 2009 (4,6 miliardy).
Drobní poplatníci nikoho nezajímají
Kontroly se v posledních letech ještě více než dříve zaměřují hlavně na rizikové a významnější daňové poplatníky. Tím zároveň roste časová náročnost kontrol, takže úřady jich nestihnou tolik jako dřív. Firmy a lidé navíc častěji zkoušejí různé obstrukce. A situaci komplikují i neustále se měnící daňové zákony, do nichž se navíc dodatečně promítají častá rozhodnutí soudů.
Úřady se častěji zaměřují hlavně na takzvané propojené subjekty, specifické obory podnikání, nadměrné odpočty DPH, značné a nedostatečně vysvětlené výkyvy v hospodářských výsledcích či na firmy dlouhodobě vykazující ztrátu.
Kontrola je pravděpodobnější také u podnikatelů, kde finanční úřad už v minulosti objevil nedostatky. Důvodem zvýšené pozornosti bývá také hodnověrný podnět zvenčí, typicky tedy „udání" od konkurenta.
Jen jednou za 166 let
Pozornost úřadů přitom hrozí mnohem více poplatníkům registrovaným v menších městech než v Praze a dalších větších městech: Zatímco podnikatele v Blansku kontroluje tamní finanční úřad v průměru každých osm let, do firmy se sídlem v Praze 2 zavítá kontrola v průměru jednou za 166 let. Analýzu společnosti e-office Czech Republic zveřejnil online deník Aktuálně.cz.
Dodejme, že mezi „kontroly“ se nepočítá takzvaný „postup k odstranění pochybností“, kdy úředník vyzve například k doplnění příloh, prokázání nároků na odpočty či k odstranění nesrovnalostí.
Formálně takto vloni úředníci vyzvali dalších 4400 fyzických osob, stále více jich ale (bez dopadu do statistik) oslovují neformálně například telefonicky či e-mailem.
