Za kulisy událostí – Strany požadující rozpuštění Evropské unie, nebo alespoň její oslabení, konec přistěhovalectví a omezení cestování za prací po Evropě chtějí oslabit Unii přímo v Bruselu. Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konají 22.–25. května, mohou získat podle různých průzkumů 25–30 procent hlasů.
V Česku se mohou dostat do Evropského parlamentu dvě sice ne tak extremistické, ale přesto částečně protiemigrantské a protievropské strany – Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a do jisté míry ODS.
Na základě průzkumů lze odhadnout rozdělení křesel v Evropském parlamentu po nadcházejících volbách následovně:
Levice: 295
Z toho euroskeptici zhruba: 49
Střed: 63
Pravice: 294
Z toho euroskeptici zhruba: 78
Zbytek (převážně extremisté, kteří se nepřikloní ani k levici, ani k pravici): 99
V následujícím přehledu představujeme nejvýznamnější protievropské strany z různých zemí Unie.
Národní fronta (Marine Le Penová, Francie)
Krajně pravicová nacionalistická strana. Původně prosazovala volný trh, dnes spíše ekonomický nacionalismus a sociální stát kombinovaný s přísným udržováním pořádku. Někteří její představitelé zpochybňovali počet obětí v nacistických koncentračních táborech či označovali plynové komory za detail historie. Strana zahájila online petici za referendum ve švýcarském stylu. Podle průzkumů by v květnových evropských volbách mohla získat 23,5 procenta francouzských hlasů.
Strana pro svobodu (Geert Wilders, Nizozemsko)
Strana je proti multikulturalismu, prosazuje integraci cizinců do nizozemské společnosti. Problém má především s muslimy, a i proto odmítá členství Turecka v NATO a chce jeho odchod. Požaduje vystoupení země z Evropské unie. V posledních národních parlamentních volbách získala 15,5 procenta hlasů. Podle průzkumů by v květnových evropských volbách mohla získat přes 18,1 procenta hlasů nizozemských voličů.
Svobodná strana Rakouska (Heinz-Christian Strache, Rakousko)
Pravicová strana, která sama sebe označuje spíše za liberální a která těží z neobliby dlouhodobě vládnoucích velkých rakouských politických stran. Prosazuje rakouský patriotismus se zdůrazněním němectví a euroskepticismus. Pokud do EU vstoupí Turecko, Rakousko by z ní mělo vystoupit. V Rakousku je nejsilnější opoziční stranou. V evropských volbách by podle průzkumů mohla získat 19 procent rakouských hlasů.
Strana pro nezávislost Spojeného království (Nigel Farage, Velká Británie)
Strana označovaná za pravicovou, jejímž programem je hlavně vystoupení Velké Británie z Evropské unie. V Británii požaduje snížení některých daní a reformu zdravotnictví. Podle vůdce strany Farage švýcarské referendum ukázalo, že svoboda pohybu uvnitř Evropské unie je „neudržitelná“ a požaduje zavedení přistěhovaleckých kvót. Podle průzkumů by v květnových evropských volbách mohla získat 29 procent britských hlasů.
Lidové hnutí proti EU (kolektivní vedení, Dánsko)
Cílem hnutí je vystoupení země z EU, sdružuje kromě individuálních členů také protievropské nevládní organizace. Podle posledních průzkumů získá více než devět procent dánských hlasů.
Kromě toho v zemi existuje pravicově populistická strana Dánská lidová strana odmítající „nezápadní přistěhovalectví“ do země a bojující proti „odevzdání“ suverenity Evropské unii. V Dánsku má momentálně podle průzkumů podporu 27 procent voličů.
Švédští demokraté (Jimmie Åkesson, Švédsko)
Ačkoliv je strana označovaná některými novináři za fašistickou, její vedení se od fašismu distancuje. Požaduje ale tvrdé zavedení „pořádku“ v zemi, budování „národní identity“, omezení přistěhovalectví a údajného zvýhodňování Laponců. Ve volbách do Evropského parlamentu mohou získat přes šest procent švédských hlasů.
Hnutí pěti hvězdiček (Beppe Grillo, Itálie)
Populistické hnutí, které vede bývalý komik Grillo, bylo zaměřeno proti stávajícím italským politickým stranám, požaduje „čistou“ politiku a zavedení referend. Požaduje referendum o setrvání Itálie v eurozóně a návratu italské liry. Spolupracuje se Stranou pro nezávislost Spojeného království. Grillo sám tvrdí, že není proti eurozóně nebo Evropské unii, jen chce nechat „rozhodnout lid“. Ve volbách do Evropského parlamentu by hnutí mohlo získat podle průzkumů 25 procent italských hlasů.
Alternativa pro Německo (Bernd Lucke, Německo)
Na rozdíl třeba od krajně pravicové Německé demokratické strany není stranou extremistickou, spíše je proti sjednocené Evropě. Kritizuje také uzavření jaderných elektráren v Německu a tvrdí, že to zvyšuje ceny energií. V loňských německých parlamentních volbách získala 4,7 procenta hlasů. Chce v EU návrat k pouhému volnému trhu a hlavně zrušení eura. Po švýcarském vzoru chce referendum o omezení přistěhovalectví. Imigraci by ráda omezila jen na kvalifikované pracovní síly. V evropských volbách by mohla získat šest procent německých hlasů.
Zlatý úsvit (Nikolaos Michaloliakos, Řecko)
Krajně pravicová strana, jejíž symbol připomíná svastiku. Její členové odmítají přistěhovalce, zejména ty barevné, obdivují vojenskou diktaturu a účastní se politických bitek. Strana požaduje vystoupení z Evropské unie, je protiizraelská a protiamerická. V předloňských parlamentních volbách získala téměř sedm procent hlasů. V EP by po volbách mohla získat až 11 procent řeckých hlasů.
Praví Finové (Timo Soini, Finsko)
Antievropská strana označovaná za pravicovou podporující levicovou ekonomickou politiku oficiálně prohlašuje, že je založena na křesťanských hodnotách. Kritizuje neoliberalismus, prosazuje progresivní daně a velký sociální stát. Chce striktně omezit přistěhovalectví a kritizuje EU a NATO. Někteří členové jsou pro vystoupení z Unie. Ve volbách do Evropského parlamentu by mohli Praví Finové získat přes 17 procent finských hlasů.
Jobbik (Gábor Vona, Maďarsko)
Strana, která otevřeně útočí na Romy a méně otevřeně na Židy, získala v dubnových parlamentních volbách 20,54 procenta hlasů a je třetí nejsilnější parlamentní stranou. V posledních měsících před volbami se její lídři místo v uniformách připomínajících maďarské fašisty z dob druhé světové války objevovali v oblecích a usmívali se, aby si vytvořili přijatelnější image. Členové jejího vedení otevřeně obdivují politický styl Vladimira Putina. Jobbik odmítá globální kapitalismus a zahraniční investory, chce také rozšířit Maďarsko do hranic před první světovou válkou, nebo alespoň zaručit širokou autonomii maďarským menšinám v sousedních státech.
Lidová strana Naše Slovensko (Marian Kotleba, Slovensko)
Okrajová politická strana, které průzkumy dávají šanci na vstup do národního parlamentu od loňského podzimu, kdy se její vůdce a zakladatel Marián Kotleba stal překvapivě županem Banskobystrického kraje. On sám do europarlamentu nekandiduje. Jeho strana chce obnovit slovenskou korunu, omezit přistěhovalectví, chránit domácí průmysl a zemědělství, omezit dotace romské menšině a zachovat křesťanskou Evropu.
Zdroje dat: European Voice, Metapolls, The Wall Street Journal
Marek Hudema
