Za kulisy událostí – Detaily v textu vládního programového prohlášení ladila vláda až do včerejší noci, ale konečnou podobu textu měla na starosti redakce složená ze tří lidí, kteří momentálně stojí nejblíže premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Především je tu Vladimír Špidla, expremiér a bývalý eurokomisař, nyní Sobotkův odborný šéfporadce, a vedle něj premiérův hlavní politický poradce Otto Novotný, někdejší analytik Lidového domu. K nim pak patří Špidlova zástupkyně a jeho pravá ruka Anna Kárníková, bývalá pracovnice Nadace Friedricha Eberta.

"My tři jsme pracovali na tom textu tak, jak postupně vznikal," řekl Insideru sám šéfporadce Špidla.

Text programu pochopitelně vychází z koaliční smlouvy (ta je ostatně přílohou vládního prohlášení a jaksi jeho nedílnou součástí, což už odbory označily za "neobvyklé") a jednak z podkladů jednotlivých ministerstev.

"Takže naše práce byla v zásadě prací redakční," vysvětluje Vladimír Špidla.

Jak se to dělá

Skromnost v tomto ohledu ale není tak docela namístě. Vladimír Špidla totiž Insideru popsal, jak text programovaného prohlášení vzniká.

Rozhodně nešlo jen o poskládání jednotlivých odstavců za sebou. "Redakční rada" musela zkompilovat jednak koaliční smlouvu, jednak podklady od jednotlivých ministerstev, která musela dodat své priority, které chtějí prosadit. Proto si trojice Špidla-Novotný-Kárníková ještě některé věci dál vyjasňovala přímo u jednotlivých ministrů.

„A co bylo nejdůležitější,“ říká Vladimír Špidla, „že pak byly v textu vyznačeny věci, které se oproti původním dohodám změnily, věci, které by mohly být konfliktní, a věci, které mají zaznamenáníhodný kontext," doplňuje premiérův šéfporadce.

Takové pasáže byly podle Vladimíra Špidly v textu vyznačeny a na okraji opoznámkovány poradci. Například (Špidlovými slovy): „To souvisí s tím a s tím, tady máme zaznamenáno, že lidovci projevili takový nebo onaký postoj, a podobně“.

„Pak už to bylo na politickém vedení, aby to vypořádali," říká premiérův šéfporadce.

Těžební limity

Jednou z "konfliktních" věcí v programu byla otázka, zda prolomit, nebo neprolomit těžební limity, či přesněji – zda to v programu vlády výslovně zmiňovat (a tím vládu např. k neprolomení limitů hned na začátku zavázat), nebo ne.

Zatímco jedna z prvních verzí, které unikly do médií, závazek neprolamovat limity a chránit obce, pod kterými je uhlí, zřejmě obsahoval, verze pro úterní jednání tripartity už tuto zmínku neměla. A po včerejším jednání vlády je zřejmé, že ani konečný text limity výslovně zmiňovat nebude.

"My jsme byli od počátku pro to, limity neprolamovat," řekl Insideru předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Ale připouští, že dát to přímo do textu vládního programu se nepodařilo. "Na tom shoda nebyla," dodává.

"Nemyslím, že to byl nějaký konflikt. Ale ano, v textu vládního prohlášení to nakonec nebude," připouští ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman.

Záleží tedy na výkladu. Andrej Babiš odkazuje na energetickou pasáž vládního programu, která mluví o tom, že "vláda zachová energetické suroviny pro budoucí generace". Naopak ČSSD si ruce ohledně těžebních limitů svazovat nehodlá. Její ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek dlouhodobě mluví o tom, že by o tom, zda rozšiřovat těžbu (a bourat obce), nebo ne, měli rozhodnout lidé v místním referendu.

Sledujte dva plány

Zbývá jen počkat, kdy se dozvíme konkrétní kroky, které chce vláda skutečně prosadit.

"To se dočkáte poměrně rychle. Existují dva základní materiály, které se po mém soudu vytvoří během několika týdnů: legislativní plán vlády, zodpovědný za jeho předložení je pan ministr Dienstbier, a pak plán nelegislativních úkolů, který musí vzniknout ve stejném tempu," vysvětluje šéfporadce Špidla.

Co s těžebními limity, se dozvíme – možná – právě z onoho druhého dokumentu: o prolomení limitů může vláda rozhodnout sama bez Parlamentu, jen vládním usnesením.

Jan Němec