Za kulisy událostí – Česká pracovní síla bude během několika let nejspíše levnější než ta v Estonsku a na Slovensku. Podle ekonomů může za zlevňování české práce nízká poptávka domácností a to, že Česko stále platí vlastní měnou.
V roce 2013 byla česká práce desátá nejlevnější v Evropské unii, stejně tak tomu přitom bylo už od roku 2008. V dalších třech až pěti letech by ale Česko mělo klesat v žebříčku ještě níž, očekávají experti.
Estonci předeženou Česko do pěti let
Předběhnout by jej měla dvojice zemí, ve kterých zatím firmy platí za zaměstnance méně než v tuzemsku, které se ale ještě s Unií nesblížily tolik jako Česko – takže ji stále dohánějí. Jde o Estonsko a Slovensko.
"Vidím celkem pravděpodobně, že nás tyto země v nejbližších třech až pěti letech platově doženou, možná i mírně předeženou, především Estonsko," tvrdí analytik společnosti Akcenta Michal Novák.
S tím souhlasí i ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Pavel Janíčko. "Podle údajů Eurostatu jsou celkové hodinové náklady práce na Slovensku asi na 90 procentech a v Estonsku asi na 80 procentech české úrovně. Nicméně vykazují vyšší růstovou dynamiku ve srovnání s ČR. Dá se tedy očekávat, že nás mohou dostihnout během několika let," uvádí.
Mzdové náklady nepřestanou úplně růst ani v Česku, a to "díky" inflaci. V Estonsku a Slovensku se ale mají zvyšovat rychleji. "Tím samozřejmě nemyslím, že za deset let bude rozdíl mezi průměrnými náklady na zaměstnance stejný, jako je nyní mezi Českem a Německem," dodává Novák.
Slovensko nakonec doženeme
Jak se odborníci shodují, ve srovnání se Slovenskem by měla být tuzemská pracovní síla levnější pouze na čas. "Není důvod očekávat, že by slovenské mzdové náklady dlouhodobě převýšily ty české," myslí si Václav Franče z Raiffeisenbank.
"Slovensko je strukturou ekonomiky kopií ČR," vysvětluje Novák. Země podle něj předežene Česko nejspíše jen na krátkou dobu, v dlouhodobém horizontu pak bude pracovní síla v obou státech stejně drahá.
Proč estonská práce zdražuje více
Náklady na pracovní sílu v Estonsku v první polovině tohoto roku vzrostou v průměru o sedm procent, zatímco v celé EU to bude jen o 3,1 procenta, odhaduje ekonom banky Eesti Pank Kaspar Oja. V minulém roce se cena estonské práce zvyšovala o 8,1 procenta, v ČR to podle Eurostatu bylo o 2,9 procenta.
"Za rapidním nárůstem mezd stojí hlavně silná spotřeba domácností," uvádí Oja.
Na větší ochotu Estonců nakupovat poukazují i čeští ekonomové. V Estonsku se loni výdaje domácností meziročně zvýšily o 7,7 procenta, v předchozích letech se meziroční růst pohyboval okolo 8,7 procenta ročně.
V Česku naopak spotřeba domácností v posledních dvou letech klesala o dvě procenta ročně. Takže firmy neměly důvod vyrábět více, najímat další zaměstnance, případně těm současným přidávat práci, a tím pádem zvyšovat mzdy, vysvětluje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
O tom, že ve zmíněných dvou ekonomikách roste výroba, svědčí i další čísla. Zatímco český HDP v prvních třech čtvrtletích loňského roku klesal, Slovensko i Estonsko (s výjimkou posledního kvartálu) rostlo.
Za další příčinu pomalejšího zdražování české práce považují ekonomové také euro. Zatímco Česko mohlo v době krize zvýšit svoji konkurenceschopnost, a tak zároveň zlevnit práci oslabením koruny, což Česká národní banka 7. listopadu 2013 také udělala, země se společnou měnou tuto možnost postrádají.
"Existence národní měny zřejmě dává těmto vládám větší manévrovací prostor pro uplatnění jejich politik," souhlasí Janíčko.
Vyplatí se levná práce?
Nižší mzdy mohou na první pohled znamenat konkurenční výhodou, zvláště v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou, jako je průmysl. Právě ten má přitom v Česku, Maďarsku nebo Polsku nejvyšší podíl na hrubém domácím produktu v rámci EU. Levná pracovní síla tedy může vypadat jako lákadlo pro investory z ciziny.
To je ale pouze jedna strana mince. "Zakonzervování mezd na nízkých úrovních znamená celkovou nižší spotřebu domácností, nižší daňové výběry pro stát, nižší investice podniků do nových technologií," vyjmenovává Novák.
Levnější pracovní sílu kritizují především odborníci, kteří měří ekonomickou situaci v zemi podle hrubého domácího produktu a kladou důraz na to, aby se zvyšovala jedna z jeho složek – spotřeba domácností.
"Příjmy obyvatelstva představují významnou část koupěschopné poptávky, a jejich pokles tedy negativně ovlivňuje celkový výkon ekonomiky," zdůrazňuje Janíčko.
Podle Vejmělka se navíc zahraniční investoři starají spíše o to, zda je v Česku dostupná potřebná pracovní síla a jak je výkonná. "Mnohem důležitější než mzdy jsou podle mě kvalita institucí, infrastruktury nebo lidského kapitálu," uvádí ekonom.
Tereza Holanová
