Analýza – Během jednoho týdne vynesly české soudy dva verdikty nad úředníky, kteří byli podezřelí z manipulací při rozdělování evropských dotací. Zatímco v Ústí nad Labem odešel Petr Kušnierz s trestem sedmi a půl roku vězení a cejchem, že sloužil tamním kmotrům, v případě dotací v Jihočeském a Plzeňském kraji byli Jiří Trnka a Martin Půlpytel osvobozeni.
Otázka samozřejmě zní: Proč ten rozdíl? A odpověď zní na první pohled jednoduše. Státní zástupkyně Darja Dunajová se totiž v případu dotačního programu Jihozápad vydala chybnou cestou, na což ji upozornil soudce pražského městského soudu Alexandr Sotolář, když verdikt zdůvodňoval.
Obviňovat ředitele programu Jiřího Trnku a jeho spolupracovníka Martina Půlpytla z toho, že přednostně přidělovali dotace Plzeňskému kraji, nedává podle soudce smysl v situaci, kdy víc dotací putovalo do jižních Čech. Žalobkyně sledovala jinou stopu než tu, která dovedla k zatčení Jiřího Trnky protikorupční policii.
V následujících řádcích se to pokusíme dovysvětlit.
Policisté prověřovali systém dotačního programu Jihozápad, z něhož se financují evropské projekty Jihočeského a Plzeňského kraje, už v roce 2010. Tehdy se zaměřili právě na to, že systém přiděluje dotace přednostně firmám, které mají blízko k politikům jihočeské ODS. Šedá eminence jihočeských občanských demokratů, místostarosta Hluboké Pavel Dlouhý, tehdy v rozhovoru pro Aktuálně.cz připustil, že akce je zaměřena proti němu. „Neúspěšní předpokládají, že úspěšní byli zvýhodněni. Víc v tom není,“ vysvětloval Dlouhý, proč bylo sepsáno anonymní trestní oznámení, po kterém policisté v Českých Budějovicích zasáhli.
Při žádostech o dotace byli skutečně mimořádně úspěšní podnikatelé a občanská sdružení z jeho domovské obce. Ve druhé, třetí a páté výzvě z let 2008-2009 rozděloval Trnkův dotační úřad celkem 7,5 miliardy korun, z toho šla polovina na opravy krajských silnic. Ze zbylé částky inkasovaly půl miliardy personálně propojené firmy, ze kterých má většina sídlo na Hluboké, případně kde bydlí jejich manažeři. O skutečných vlastnících těchto firem není příliš známo, protože mají akcie na doručitele, jejich manažeři však zasedají s Dlouhým ve vedení některých firem, například Rybářství Třeboň. Úspěšnost anonymních firem v soutěžích o evropské projekty byla u programu Jihozápad největší v republice.
Radnice a občanská sdružení na Hluboké rovněž získaly nejvíc evropských dotací na obyvatele, místní společnost Mane Holding vyhrávala veřejné soutěže na evropské stavby zdravotně-sociální sféry.
Politici z Hluboké přitom měli k dispozici nástroj, který mohli využít k získání dotací. Ředitel Trnka vyrobil složitý hodnotící systém, který automaticky vybíral vhodné projekty. Žadatelé museli prokazovat finanční zdraví, rentabilitu, likviditu, zkušený projektový tým, reference z podobných projektů, technickou kompetenci, analýzu potřebnosti, marketingovou kvalitu a desítky dalších kritérií. Kdo to dokázal nejlépe, evropský projekt dostal.
V prvních letech se našly pouze tři „zpracovatelské firmy“, které dokázaly projekty svých klientů předkládat s úspěšností přes 50 procent. V průměru přitom uspěla každá čtvrtá žádost.
Úspěšní zpracovatelé se jmenují G-project, KB Projekt a Rera. První z nich patří Janu Šmidmayerovi, který zastupuje místostarostu Dlouhého v regionálním sdružení obcí Hlubocko-Lišovsko a který je podle místních novinářů příbuzným ředitele Trnky.
Do roku 2008 ve firmě pracoval pozdější Trnkův spoluobviněný Martin Půlpytel. KB Projekt patří předsedovi sdružení ODS v prvním českobudějovickém obvodu. Reru řídí místní politici, před rokem 2010 zasedal ve vedení také Pavel Dlouhý. Tyto firmy se ve složitém systému vyznaly, teoreticky mohly s dotačním úřadem své žádosti předem konzultovat.
Pokud jihočeští politici a úředníci zmíněný systém skutečně používali k tomu, aby se dostávali k evropským penězům, pak neměli ani v nejmenším zájem porušovat jeho pravidla, jak obvinila státní zástupkyně Dunajová ředitele Trnku. Mnohem víc by se jim vyplatilo, kdyby trvali na tom, aby se puntičkářsky dodržoval.
Jestli politici a úředníci zmíněný systém k manipulacím s dotacemi opravdu využili, není jisté, i když výsledky druhé, třetí a páté výzvy tomu nasvědčují. V každém případě justice tuto hypotézu při procesu s Trnkou a Půlpytlem neprověřila.
