Za kulisy událostí - Případný český podpis Fiskálního paktu Evropské unie, jak o něm v Bruselu v druhé polovině února hovořil premiér vlády Bohuslav Sobotka, by zatím do veřejných financí nepřinesl nějaké změny. A to minimálně ze dvou důvodů:

a) Fiskální pakt se nevztahuje na země, ve kterých se neplatí společnou měnou (pokud se k dodržování pravidel samy nepřihlásí), a přistoupení Česka k euru zatím není aktuální,

b) Česká republika není se svými rozpočtovými a dluhovými parametry od hlavních požadavků fiskálního paktu tak vzdálena.

Podstatným požadavkem fiskálního paktu je zakotvení maximální výše tzv. strukturálního schodku státního rozpočtu a maximální výše veřejného dluhu v legislativě dané země. Pokud se rozpočet nebo dluh vychýlí za limity, fiskální pakt určuje, jak rychle má docházet k nápravě.

Podle prvého kritéria by strukturální schodek státního rozpočtu neměl být horší než -0,5 % HDP. Ve druhém bodě by veřejný dluh měl být do 60 % HDP, což je hodnota, která se kryje s jedním z maastrichtských kritérií.

Jak si stojí Česká republika, je patrné ze srovnání s ostatními evropskými zeměmi v grafech níže.

Výše veřejného dluhu z pohledu fiskálního paktu nečiní Česku potíže. Strukturální schodek je sice za hranicí požadovanou fiskálním paktem, ale mnohem méně v porovnání s jinými státy včetně celkového průměru za eurozónu nebo Evropskou unii. Podstatné je, aby se v příštích letech nezhoršoval.

Z výše uvedeného jako by nebyl důvod se fiskálním paktem nyní nějak více zabývat. Podpis (a ratifikace) každé smlouvy však znamená přijetí závazků a někdy předjímá i přijetí závazků dalších. V otázce eura i míry, kterou se má Česko ztotožnit se vším, co vznikne na půdě EU, se názory veřejnosti dost liší. Než nabude nějaký konsensus většinové podoby, možná by stačilo jen deklarovat, že Česká republika směřuje k dodržování požadavků fiskálního paktu, jak to udělaly některé země před námi, např. Švédsko nebo Polsko.

Závěrem připomeňme, že fiskální pakt neboli Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii vstoupila v účinnost před rokem, 1. 1. 2013. Doposud se k ní přihlásilo 25 států EU. Výjimku tvoří Česko a Velká Británie.

Petr Hlinomaz