Objev dne - Na ministerstvu dopravy mají analýzu, jak to bude vypadat na zdejších silnicích a dálnicích během příštích třiadvaceti let. Dokument je nevinně nazván Sestra 2, jeho zjištění jsou však převratná.

Především ministerská prognóza počítá s tím, že intenzita velkých nákladních automobilů přepočtená na tunokilometry se do roku 2035 zvýší o 66 procent.

Ministerstvo nepočítá s tím, že by kromě rozestavěných dálnic dokončilo nějaké další nové. Pokud by se peníze na další dálniční stavby našly, zatíží nákladní doprava republiku ještě víc.

Další vzkaz Sestry 2 je v tom, že kamiony budou Českou republikou stále častěji jen projíždět. „Předpokládáme, že se dále zvýší podíl mezinárodní dopravy, a v důsledku toho i růst průměrné přepravní vzdálenosti,“ napsali experti.

O něco menším tempem poroste provoz osobních aut. Na většině velkých silnic posílí do dvaceti let o třetinu. Výjimkou je dálnice z Plzně do Norimberka, kde bude podle předpokladů jezdit dvakrát víc osobních automobilů.

Polský tranzit přes Moravu

Zatímco dnes kamiony nejvíc vytěžují dálnici D1 mezi Prahou a Brnem nebo trasy z Prahy na sever směrem na Drážďany a na západ směrem na Norimberk, do deseti let překoná západovýchodní magistrálu severojižní trasa z Ostravy do Brna, která spojí Polsko se Slovenskem a Rakouskem.

Mezinárodní tranzit začne severojižní moravskou cestu více využívat koncem příštího roku, až se u Bohumína propojí česká dálnice D1 s polskou A1.

A pokud dnes jednotlivými úseky ze západu na východ projedou denně náklady s váhou přes 10 tisíc tun, pak v roce 2020 se po západovýchodní i severojižní ose převeze až 12 tisíc tun denně a o dalších patnáct let později (2035) to bude 15 tisíc tun.

Nová trasa na Tábor

Už od příštího roku se také podle očekávání ministerstva začne prosazovat další významný trend, a to ten, že se přesune proud dopravy mířící Čechami na jih směrem k Rakousku.

Rychle naroste kamionová doprava v silničním tahu Praha - Tábor - České Budějovice - Linec, kam se přesunou těžké nákladní vozy ze silnice I/4, která spojuje Prahu a jižní Čechy přes Příbram a Písek.

Po dokončení dvacetikilometrového dálničního úseku z Tábora do Veselí nad Lužnicí se objem nákladní přepravy zvýší ze čtyř na osm tisíc tun denně, což může zkomplikovat život v obcích na sever od Tábora a v Českých Budějovicích. Tady se ještě dálnice nestaví, a tak kamiony budou projíždět přímo jejich centrem.

Stejný převrat jako u kamionů čeká od Prahy směrem na jih osobní dopravu. Na úkor písecké silnice zaplní i osobní automobily rychlejší táborskou dálnici.

Hlavní železnice Břeclav - Ostrava

Sestra 2 hovoří i o tom, že po nedávném propadu ožije v letech zachycených ve výhledu i železniční doprava. V roce 2020 přepraví stejně nákladů jako koncem minulého století. Objem železniční dopravy se přesto bude oproti silnicím zvětšovat jen polovičním tempem.

Nejvíc podle prognózy posílí výkony na trati Ostrava-Přerov-Břeclav, která v nákladní dopravě předstihne dosud nejvytíženější „pravobřežní trať“ z Kolína do Ústí nad Labem.

Značnou roli přitom bude hrát dopravní strategie Německa a Rakouska, které se na rozdíl od Česka snaží přesunout kamionovou dopravu na železnici. Proto se zvětší kapacita železničních překladišť v Děčíně a Chebu pro cesty do Německa, v Břeclavi a Českých Budějovicích pro rakouský tranzit.

Petr Holub