Analýza - Občanské demokratické straně hrozí, že příští volby do sněmovny budou její poslední. Pak se strana rozpadne, anebo se ztratí v zástupu neparlamentních stran.
Že k takovému konci spěje, opět připomněl katastrofický výsledek jejího kandidáta Přemysla Sobotky v prvním kole prezidentské volby.
A z blízkých příkladů v postkomunistické cizině vidíme, že i dokonce mírnější porážka, kterou v uplynulém desetiletí utrpěly v prezidentské volbě vládní strany v Polsku a ve Slovinsku, byla signálem jejich definitivního rozpadu.
Polsko: Likvidace za 11 měsíců
V říjnu roku 2000 skončil prezidentský kandidát a šéf nejsilnější polské vládní strany Volební akce Solidarita (AWS) Marian Krzaklewski s patnácti procenty na třetím místě. O dvě procenta ho v prvním kole porazil dokonce nezávislý liberální kandidát Andrzej Olechowski.
Ani ten ovšem nepostoupil, protože kandidát levice Aleksander Kwaśniewski dostal většinu hlasů už v prvním kole.
Olechowski získal přesto dostatečnou popularitu na to, aby založil novou stranu Občanská platforma, do které přešlo už v březnu 2001 celkem18 poslanců AWS. V červenci odešlo z poslaneckého klubu Solidarity dalších 15 poslanců, kteří založili klub Právo a spravedlnost.
V září proběhly volby do sněmovny, kde AWS získala 5,6 procenta hlasů a žádného poslance. Od té doby reprezentují polskou pravici poslanci Občanské platformy a Práva a spravedlnosti, respektive jejich lídři Donald Tusk a Lech Kaczyński.
Slovinsko: Pád po dvanácti letech vlády
Polská AWS byla nestabilním sdružením několika malých stran, které vyrostly pod deštníkem hnutí Solidarita, a rozpadla se po čtyřech letech vládnutí.
K likvidaci slovinské Liberální demokratické straně (LDS) však stačilo jedenáct měsíců od pokažené prezidentské volby, byť měla za sebou éru celých dvanácti let, kdy byla nejsilnější vládní stranou.
O vládu přišla v roce 2004, kdy získala v parlamentních volbách jen 22,8 procenta hlasů. Stále však držela post prezidenta. V říjnu 2007 ovšem skončil její kandidát, bankéř Mitja Gaspari, v prvním kole prezidentské volby až třetí. Prohrál sice jen o čtyři desetiny procenta s pozdějším vítězem Danilo Türkem, ale tato porážka stejně poslala LDS do propadliště.
Za připomenutí stojí, že Türk postoupil do finále volby díky podpoře dvanácti dosavadních poslanců LDS, kteří ve stejné době zakládali dvě nové strany s názvem Zares a Sociální demokraté.
V září roku 2008 proběhly další volby do sněmovny, kde získala LDS 5,2 procenta hlasů a pět poslanců. Vládu skládali Sociální demokraté a Zares, které dohromady volilo 39,9 procenta Slovinců.
Šestnáct měsíců pro ODS
Také občanští demokraté budou mít napřesrok za sebou celkových dvanáct let v čele tuzemské vlády. Po výpadku v prvním kole prezidentské volby jim proti slovinské LDS zbývá do termínu řádných sněmovních voleb o něco víc - šestnáct měsíců.
Delší doba ke zotavení může být výhodou, zároveň však nabízí větší časový prostor současným i bývalým členům ODS, aby zakládali nové strany a soutěžili o přízeň pravicových voličů pod jinou značkou.
Právě tento poslední krok podle polských a slovinských zkušeností ještě dělí ODS od konečné kapitulace.
V Česku zatím založil bývalý poslanec ODS Michal Doktor a jeho jihočeští spolustraníci před rokem regionální stranu Jihočeši 2012. Nová strana může vzniknout také pod patronátem zakladatele ODS, dosavadního prezidenta Václava Klause. Ten už oznámil, že v politice zůstane i po březnovém odchodu z funkce. Označil totiž kritiku své novoroční amnestie za „výraz obavy mých politických soupeřů z mého dalšího veřejného působení“.
Petr Holub
