Glosa - Zhruba tři věci by si pozorovatelé jednání o finanční pomoci Kypru měli odnést z posledních událostí:

a) navrhované řešení je de facto bankovním bankrotem, kdy náklady ponesou věřitelé,

b) navrhované řešení nemusí schvalovat kyperský parlament,

c) peníze by měl dostat Kypr až v květnu a do té doby se může stát cokoliv.

Dalo by se tedy říci, že vlk se nažral (Kypr zůstane v eurozóně, finanční trhy se mohou zklidnit) a koza zůstala celá (kyperské banky se budou na záchraně podílet). Asi jen těžko lze ale nyní hledat nějaké lepší řešení, pokud vyloučíme návrhy na ponechání Kypru krachu a odchodu z eurozóny.

Vezměme stručně bod po bodu:

a) Střadatelé (pokud jsou jejich vklady vyšší než 100 tisíc eur) a držitelé dluhopisů dvou největších kyperských bank, Bank of Cyprus a Laiki Bank (dříve Cyprus Popular Bank), se budou muset rozloučit odhadem se třiceti až čtyřiceti procenty svých pohledávek.

To je vlastně krach bank. A jde o krach nestejnou měrou. Laiki Bank zanikne, když její zdravá aktiva převezme větší Bank of Cyprus. Ztrátu na jejích špatných aktivech ponesou věřitelé a jejich spoluúčast bude vyšší než u Bank of Cyprus. Mělo by to být 4,2 mld. eur, z Bank of Cyprus 1,2 mld. eur.

Bylo by zajímavé být svědkem pozadí takového rozhodnutí. Do jaké míry se například zkoumal objem závazků vůči ruským klientům v té které bance. Z Ruska čekejme totiž hlasité negativní reakce, ne-li ty nejhlasitější. Z tohoto důvodu i kyperský prezident Nikos Anastasiadis deklaroval připravenost navštívit Rusko.

Volba mezi bankami v neprospěch Laiki Bank mohla mít ale další prozaičtější příčiny. Laiki Bank je z více jak čtyř pětin vlastněna kyperským státem, Bank of Cyprus je plně soukromá, s množstvím vlastníků, z nichž je snad jen jeden s podílem nad 5 %. Obě banky operují zhruba ve více jak devíti zemích včetně Ruska, ale Bank of Cyprus má v Rusku několikrát více poboček než Laiki Bank, téměř dvě stě.

b) Kyperští zákonodárci jsou tak trochu z obliga, když se souhlas s řešením odbude patrně „jen“ na úrovni prezidenta a vlády. Komplikace schvalování je odstraněna.

c) Odklad nároku na peníze je v takovýchto případech finanční pomoci obvyklý a v podstatě říká, že země, kam finance potečou (v tomto případě Kypr), si nejprve musí splnit domácí úkoly, tedy naplnit všechny doprovodné podmínky podmiňující pomoc.

Na konec by se dal připojit ještě čtvrtý rys, který možná o celé operaci říká nejvíc: vlastně není jasné, kolik peněz Kypr bude potřebovat. Zatím se hovoří o celkové sumě 16 miliard eur.

Petr Hlinomaz