Zahraničí – Je to ironie osudu. Jeden z nejmocnějších mužů Severní Koreje Čang Sen-tek v roce 2011 sehrál klíčovou roli při předání moci nad Severní Koreou tehdy 30letému Kim Čong–unovi. A nakonec se sám stal jeho obětí.
Politicky popraven byl navíc vlastními zbraněmi – podle všeho až poté, co stihl mladému diktátorovi předat "mocenské know-how" poslední stalinistické země světa.
Dnes 67letý Čang Sen-tek byl typickým technokratem sovětského ražení. Až na vrchol mocenských struktur šplhal postupně, skrze nejrůznější stranické funkce. Jeho slibnou kariéru ale mohla už v zárodku zahubit milostná aféra.
Charismatický umělec
Poprvé na sebe Čang Sen-tek upozornil už na Kim Ir-senově vysoké škole, kde studoval politickou ekonomii. Student byl sice jen průměrný, zato však vynikal jakožto charismatický lídr školního uměleckého sboru, v němž zpíval, tančil a hrál na hudební nástroje.
Možná právě zmíněné Sen-tekovo charisma a umělecká všestrannost zaujaly nejstarší sestru Kim Čong-ila Kim Kjong-hi.
Kim Ir-senovi nebyl vztah jeho dcery po chuti, a tak nechal Sen-teka přeřadit na školu ve městě Wonsan. Románek budoucího generála s prominentní dcerou nicméně pokračoval a trval i při studiích na škole pro vysoké partajníky. Na začátku 70. let došlo na svatbu a vztahy Čang Sen-teka s Kim Ir-senem se zlepšily.
Od roku 1972, kdy Čang Sen-tek zasedl v Pchjongjangském městském výboru, až do roku 1992 vystřídal mnoho nejrůznějších stranických funkcí a krůček po krůčku postupně kariérně stoupal. V již zmíněném roce 1992 se stal členem Ústředního výboru Korejské strany práce, čímž vstoupil do klubu nejmocnějších lidí v zemi.
Ředitel ocelárny
Za svou kariéru Sen-tek stihl mimo jiné dohlížet na řízené (a nucené) přesidlování obyvatel Pchjongjangu nebo navrhnout, jak prostřednictvím severokorejských diplomatů v zahraničí získat směnitelnou měnu (zamýšlel to udělat legálním obchodem). Vyzkoušel si také, jaké to je řídit ocelárnu nebo studovat v Sovětském svazu.
Skutečnou moc ale získal, až když zasedl v Ústředním výboru strany. Krátce nato se začal objevovat po boku Kim Čong-ila. Podle informací izraelských médií byl členem tříčlenného vyjednávacího týmu, jenž v roce 1993 smlouval o nabídce odkoupení severokorejského jaderného programu. Jednání sice zkrachovala, Čang Sen-tek se ale od té doby se severokorejským vládcem na veřejnosti objevoval pravidelně.
Podle neověřených informací mu Kim Čong-il bezmezně věřil a byl jediným, kdo s ním směl mluvit naprosto otevřeně. Měl-li takové privilegium i u Kim Čong-una, teď ho evidentně ztratil a jeho kariéra podle všeho definitivně skončila.
Na druhou stranu určitě stojí za zmínku to, že se Čang Sen-tekovi už jeden téměř zázračný "comeback" povedl; když se v roce 2004 vytratil z veřejného života, spekulovala jihokorejská a západní média o tom, že upadl v nemilost režimu a je buď v domácím vězení, nebo v pracovním táboře.
Po třech letech se však najednou vrátil na scénu a zdálo se, že se těší stejným privilegiím jako dříve. Tentokrát je ale situace vážnější – podle informací jihokorejské tajné služby byli nejbližší spolupracovníci Čang Sen-teka v polovině listopadu popraveni, oficiálně kvůli korupci.
PETR JEMELKA