Zahraničí - Historické vojenské letouny sloužící jako malé muzeum na severopolské základně u Słupsku se stěhují za bránu základny. Řídí ji teď totiž americká armáda, která k historickým exponátům zamezila přístup. Spolku vojenských nadšenců se ale podařilo vybrat peníze na přesun všech čtyř strojů, které jsou teď díky nim u bývalého vojenského sídliště. I tak vypadají přípravy na dlouhodobou přítomnost amerických vojáků v Polsku.
Polsko se cítí přímo ohroženo ukrajinskou krizí a žádá spojence z NATO o rozmístění až deseti tisíc vojáků. Nyní jich jsou na cvičeních v Polsku stovky, ale vláda by zde nejraději viděla stálou základnu. Pokud by chtěl někdo tipovat, kde by mohla být, Słupsk je spolu s leteckou základnou Łask u Lodže žhavým kandidátem. Na obou jsou přitom už v tuto chvíli menší americké jednotky.
Oficiálně ještě nic rozhodnuto není, ale podle různých polských a amerických zdrojů je téměř jisté, že Washington vyšle do Polska na dobu neurčitou až několik tisíc vojáků. Základ přitom bude tvořit posílená letecká jednotka.
S přítomností spojeneckých vojáků nemají Poláci větší problém. Proti je podle dubnového průzkumu institutu CBOS jen čtvrtina z nich. Pětina si naopak přeje přítomnost aliančních sil na svém území natrvalo.
Co řekne Obama?
Jasnou žádost v tomto směru formuloval při své nedávné návštěvě Washingtonu polský ministr obrany Tomasz Siemoniak. Největší příležitostí, kdy by mohl zřízení americké základny na polském území oznámit americký prezident Barack Obama, bude jeho účast na oslavách 25. výročí prvních svobodných voleb v Polsku 4. června.
Vznik základen NATO ve východních členských státech se bude řešit v září na summitu ve Walesu. Zdůraznila to minulý týden na konferenci Globsec v Bratislavě náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.
Poláci ale tvrdě tlačí na spojence, aby jednali co nejdříve. „Chtěl bych, aby NATO dělalo v Polsku to, co dělá v celé Evropě. Aliance má základny v Británii, Německu, Španělsku, Itálii, Portugalsku a Turecku. V místech, kde je bezpečně. Tam, kde jsou potřeba, nejsou,“ prohlásil nedávno v Bruselu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Podle jeho čerstvé zahraničněpolitické doktríny bere Varšava Spojené státy jako záruku nejen vojenské bezpečnosti, ale i politické stability Západu.
Poláci, kteří podporují vybudování společné evropské armády a silné evropské zahraniční politiky, chtějí využít i svých nadstandardních bezpečnostních vztahů s USA. A umístění tisíců amerických vojáků by byl ten nejjednodušší, a navíc i rychlý krok.
Protiraketová obrana
A chystají se další: Varšava jedná třeba o tom, že by polské zbrojařské firmy – většinou vlastněné státem – spolu s americkým koncernem Raytheon vyvíjely novou generaci protiraketového systému Patriot.
„NATO potřebuje přeorientovat protiraketovou obranu z blízkovýchodní hrozby na obranu před nebezpečím z východu. Polsko v tom smyslu ukazuje cestu a může se stát lídrem nejen v regionu, ale i v Evropě,“ vysvětlil HN na Globsecu Ian Brzezinski, bezpečnostněpolitický expert Atlantické rady blízký republikánům.
Těsnější americko-polský svazek by mohl zásadně oživit poněkud uvadlé evropsko-americké vztahy. „Ukrajinská krize přitáhla v USA pozornost k Evropě a otázkou je, zda toho Evropa bude schopna využít k dlouhodobějšímu oživení vztahů,“ míní Brzezinski.
Vyslání vojáků do Polska je podle něj citlivou záležitostí, protože Američané by méně váhali, pokud by se k nim přidali jiní západoevropští spojenci.
Spojenečtí vojáci v Polsku a v Pobaltí ale podle Brzezinského Rusko od agrese na Ukrajině neodradí. Ta potřebuje konkrétnější vojenskou pomoc a tvrdší protiruské ekonomické sankce. „Umístění amerických jednotek v Polsku může odradit Rusko od agresivní akce proti Polsku nebo Pobaltí, nikoli proti Ukrajině,“ tvrdí.
Záměry americké administrativy ve střední Evropě a vzkaz, který by měl prezident Obama do Polska přivézt, zatím nejsou jasné. Jeho vláda své jednotky z Evropy dosud jen stahovala a svou pozornost směrovala do Asie.
Obama by podle Brzezinského měl na své červnové návštěvě pravděpodobně prohlásit, že USA a Evropa pomohou zajistit územní celistvost Ukrajiny a že Washington změní dosavadní rozhodnutí o snižování počtu jednotek v Evropě. „Čekám, že položí na stůl návrh robustnější vojenské přítomnosti v Polsku,“ uvádí Brzezinski.
Martin Ehl
