Objev dne – Ministerstvo průmyslu a obchodu už minimálně dva roky poskytuje solárním elektrárnám státní dotaci, která je z pohledu Evropské komise považována za „nedovolenou státní podporu“.

Brusel totiž s poskytovanou dotací nevyslovil souhlas. A poté, co vláda požádala o souhlas s vyplacením podpory na rok 2013, váhá Evropská komise s jeho udělením už tři čtvrtě roku.

Podle zdrojů z Evropské komise, které tento stav věcí Insideru potvrdily, dosahuje v Česku neoprávněná státní podpora poskytovaná solárním elektrárnám ročně do výše přes 12 miliard korun. Kdyby stát tuto částku nevyplatil, navýšila by se o stejných 12 miliard ročně cena elektřiny pro domácnosti a podniky. To však na postoji Evropské komise, že jde o nedovolené zvýhodnění tuzemských výrobců elektřiny ze slunečního záření, nic nemění.

Nečasův kabinet tak stojí tváří v tvář reálné hrozbě velké pokuty, kterou může po případné žalobě Evropské komise vyměřit Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Vzhledem k celkově vyplacené podpoře (podle neověřených údajů jde až o 30 miliard korun) může určitě sankce dosáhnout řádu miliard korun.

„Pokud by to Evropská komise nenotifikovala (nevyslovila s podporou souhlas), nejprve by požadovala, aby stát vymohl peníze, které poskytl neoprávněně, zpět od těch, kdo podporu přijali,“ vysvětluje postup náměstek ministra průmyslu, do jehož kompetence podpora obnovitelných zdrojů patří, Pavel Šolc.

V praxi by to znamenalo, že by zejména výrobci energie ze slunce náhle museli vracet peníze z podpory zpět. Teprve v případě, že by stát odmítl vymáhat peníze zpět, hrozila by pokuta.

Státní podporu solárním elektrárnám přiznává český zákon na podporu energie z obnovitelných zdrojů, který se ale střetává s právem evropským, které je nadřazeno.

Kdy, když ne teď

Problém, který řeší v Evropské komisi Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, nabral momentálně na aktuálnosti. Ministerstvo průmyslu by mělo solárním firmám vyplatit podporu za první čtvrtletí 2013, dosud však k tomu nezískalo z Bruselu zmíněný souhlas. V letech 2011 a 2012 přitom Česká republika podporu i bez souhlasu vyplácela.

„Momentálně si může česká vláda vybrat ze dvou špatných řešení: Buď podporu opět zaplatit a čekat, jak zareaguje Brusel, nebo nezaplatit a čekat soudní pře se solárníky,“ řekl Insideru jeden z bruselských zdrojů.

„Máme za to, že v tuto chvíli je lepší zaplatit než pomoc zastavovat, z čehož by hrozily škody,“ vysvětluje postoj Kubova ministerstva náměstek Šolc.

Podle něj „proces notifikace probíhá“ a obavy jsou předčasné, i on však připouští, že souhlas Bruselu zdaleka jistý není.

„Jistí si nemůžeme být ničím. Ale věřím, že v nějakém mechanismu nakonec Evropská komise podporu schválí. Můžeme ji i změnit podle jejích připomínek,“ dodává Šolc.

Pouze pro ministry

Podle zjištění Insideru se problémem s „nedovolenou“ podporou už minulý týden zabývala vláda, a to na uzavřeném jednání. To znamená, že jednací sál museli kromě ministrů opustit všichni další přítomní (jednání vlády se běžně účastní např. lidé z tiskového oddělení, předseda statistického úřadu apod.). Z velmi kusých informací o uzavřeném jednání může Insider částečně rekonstruovat.

Vláda vyslechla informaci o problému, který nastínil ministr financí Miroslav Kalousek. Jednání nevedlo k žádnému závěru, protože chyběl premiér Petr Nečas, který byl na pohřbu Margaret Thatcherové. Proto by se vláda měla k otázce podpory solárníkům vrátit, a to už zítra.

Insider ale zjistil, že zdaleka nešlo o první jednání na téma hrozící pohromy pro státní rozpočet. O výbušném problému vládu informoval už koncem minulého roku ministr průmyslu Martin Kuba, pod jehož resort podpora solárních elektráren spadá. Tehdy vláda vzala jeho informaci na vědomí a doporučila mu podporu vyplácet dál. Avšak tehdy jednala v přesvědčení, že notifikace (souhlas se státní podporou) přijde z Bruselu brzy. Což se ale, jak jsme uvedli výše, nestalo a Brusel dál váhá.

Je to vážné, řekl expert

Vážnost rizika potvrdil i expert na evropské finance Petr Zahradník, který doporučuje raději platby solárníkům po dohodě odložit a jednat s komisí, dokud nevydá souhlas s jejich státní podporou.

„Nedokážu si představit situaci, kdy by měl členský stát dostat pokutu, kdyby ji nedostal v takovém případě,“ komentoval možnost, že vláda vyplatí podporu bez dohody v Bruselu.

Z pohledu České republiky i solárních firem by byl nepříjemný už samotný proces v Lucemburku. Česká vláda by totiž musela doložit, komu vlastně podporu vyplácí. Značná část solárních firem má přitom akcie na doručitele a český stát jejich skutečné majitele nezná.

Kde se vzal problém

Problém spustil zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie z roku 2005, navržený Grossovou vládou, která přislíbila výkupní cenu 12 korun za jednu kilowatthodinu ze slunečních elektráren.

V roce 2009 klesly ceny solárních panelů a tím nastal solární boom. Nezastavila ho ani Topolánkova ani poloúřednická Fischerova vláda, které mohly změnit zákon a snížit výkupní cenu solární elektřiny. Důsledkem bylo, že se v roce 2010 zapojily sluneční elektrárny o výkonu 1900 MW

V roce 2010 změnila Fischerova vláda zákon a umožnila tak snížit výkupní cenu na rok 2011.

V druhé polovině roku 2010 zdanila Nečasova vláda zisky solárních elektráren a vybranou částku cca 12 miliard využila jako dotaci, kterou snížila cenu elektřiny pro domácnosti a podniky. Nepožádala ale o souhlas se státní podporou Brusel.

Loni v červenci parlament schválil další změnu zákona, který umožnil dotovat cenu elektřiny ze solárních elektráren i v roce 2013. Vzápětí ministr průmyslu a obchodu Kuba zahájil notifikační proces s Bruselem.

Jan Němec Petr Holub