Analýza - Letos stát vyplatí za dávky v hmotné nouzi 10,6 miliardy korun. Přitom ještě předloni stála pomoc nejchudším rovných pět miliard, před pěti lety byla čtvrtinová.
Vyplývá to z rozboru dat, která zveřejnilo ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok.
Raketový růst sociálních podpor nejchudším způsobila podle ministerstva práce ekonomická krize a s ní spojený růst nezaměstnanosti. „Zvýšení výdajů souvisí s tím, jak přibývají uchazeči o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, a s celkovou příjmovou situací domácností,“ vysvětluje Petr Sulek z tiskového oddělení.
Kdo přijde o práci, ten má nárok na podporu v nezaměstnanosti ve výši zhruba poloviny předchozího platu pouze pět měsíců. Pak mu nezbývá než požádat o dávky v hmotné nouzi, konkrétně o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Výdaje na obě dávky vyrostly v posledních pěti letech na čtyřnásobek a letos stát přispěl nejchudším na živobytí necelými osmi miliardami, na bydlení doplatil 2,5 miliardy.
Jak využít sociální stát
Ministerská verze přesto všechno nevysvětluje. Počet nezaměstnaných, kteří nepracují přes půl roku, letos v srpnu dosáhl 440 tisíc. To je jen dvakrát víc než v době před krizí.
Na jednoho člověka, který byl nezaměstnaný déle než půl roku, připadaly před pěti lety dávky v hmotné nouzi za 14 tisíc korun ročně. Tento poměr se nezměnil do roku 2011. Letos už připadá na jednoho člověka, který je bez práce déle než půl roku, částka 24 tisíc korun.
Nárůst se dá logicky vysvětlit tím, že se část nezaměstnaných naučila lépe využívat možnosti sociálního státu.
Tento výklad připouští analytik David Marek z banky Patria. Český sociální systém vyplácí podle něho extrémně vysoké dávky. Především lidem, kteří mají vyhlídky pouze na nízké mzdy, se proto nevyplatí pracovat.
„V Česku se proto dnes můžeme setkat s dobrovolnou nezaměstnaností,“ dodává Marek.
Kolaps bytové politiky
Část zvýšených výdajů na dávky v hmotné nouzi je možné připsat i na účet spekulantů se sociálním bydlením. Ti nabízejí nezaměstnaným špatně zařízené ubytovny či panelákové byty za přemrštěné nájmy. Mohou se totiž spolehnout, že stát uhradí i mimořádně vysoké částky.
„V Děčíně je nejdražší nájemné šest tisíc korun měsíčně. To se však netýká sociálních bytů, kde může dosáhnout až deseti tisíc měsíčně,“ popisuje běžnou situaci severočeských měst děčínský radní Vlastimil Pažourek.
Většina nákladů na bydlení nezaměstnaných se ovšem zaplatí jinou dávkou, tzv. „příspěvkem na bydlení“, za kterou stát letos zaplatí dalších sedm miliard. Příspěvek může dosáhnout u jednotlivce pět tisíc korun měsíčně a u čtyřčlenné rodiny až 12 tisíc. Když ani tato částka nestačí, může nezaměstnaný požádat o „doplatek na bydlení“, který dorovná zbývající náklady.
Také výdaje na příspěvek na bydlení vyrostly od roku 2008 čtyřikrát.
Napřesrok se nic nezmění
Ministerstvo práce nemůže vyloučit ani potvrdit obavy, že výdaje na dávky v hmotné nouzi porostou rychle také v příštím roce. „V příštím roce nedochází k žádné změně legislativy v dávkách státní sociální podpory ani v dávkách pomoci v hmotné nouze,“ potvrzuje Petr Sulek skutečnost, že se pro příjemce dávek nezavedou přísnější kritéria.
Státní rozpočet přesto předpokládá, že se růst nákladů na dávky v hmotné nouzi zpomalí. Výdaje se podle prognózy ministerstva financí zvýší jen o 800 milionů, náklady na příspěvek na bydlení maximálně o miliardu.
Petr Holub
