Objev dne - Podpora obnovitelných zdrojů elektřiny se letos zvětší o třetinu. Unikátní data Energetického regulačního úřadu ukazují, že za to nemohou ani tak "solární baroni", ale zemědělci, kteří po desítkách budují bioplynové stanice.
ERÚ očekává, že podniky a domácnosti letos podpoří výrobu slunečních elektráren částkou 13,3 miliardy a za bioplynové elektrárny doplatí 5,9 miliardy.
Sedmkrát výkonnější než slunce
Oválné budovy bioplynových stanic rostou ve všech regionech. Ve svých útrobách zpracovávají veškerý živočišný i rostlinný odpad ze zemědělských provozů, převážně však využívají speciální druh „energetické“ kukuřice. Zpracováním odpadu a kukuřice se získává metan, který se potom spaluje.
Počátkem ledna dodávalo elektřinu do sítě 415 stanic a jejich celkový výkon překročil 300 megawattů. Proti dvěma tisícům megawattů výkonu slunečních elektráren je to sedmkrát méně, bioplynové stanice však mohou vyrábět průběžně celý rok, s běžnými technologickými přestávkami 7000 hodin ročně, tedy sedmkrát déle než solární parky.
A údaje ERÚ potvrzují, že se tak skutečně děje. V roce 2011 vyrobily bioplynové stanice 932 tisíc megawatthodin, dvakrát méně než sluneční elektrárny. Během roku 2012 se však jejich výkon zdvojnásobil.
150 tisíc hektarů kukuřice
Za vyrobenou kilowatthodinu dostávají majitelé solárních parků zelený bonus 12 korun, stát si však vzápětí bere polovinu zpátky v různých poplatcích.
Elektřina z bioplynu má nárok na bonus tři koruny za kilowatthodinu. Pokud se tedy letos výkon bioplynových stanic opět zdvojnásobí, půjde v příštím roce o stejně nákladný projekt jako u elektřiny ze slunce.
Fotovoltaické elektrárny zabírají maximálně dva tisíce hektarů zemědělské či lesní půdy, na provoz dosud zapojených bioplynových stanic je potřeba pěstovat kukuřici na 60 tisících hektarech. „Modelová bioplynová stanice o výkonu 500 kilowattů potřebuje kukuřičnou siláž z dvou set hektarů,“ potvrzuje Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí, který usiluje o rozvoj venkova.
Bioplynový experiment naopak podporuje předseda Agrární komory Jan Veleba, podle kterého se mohou pro bioplynové stanice využít i další hektary nevyužívané zemědělské půdy. Energetická kukuřice by se podle něho mohla pěstovat na 150 tisících hektarech, tedy na čtyřech procentech zemědělské půdy.
Veleba doporučuje, aby bioplynové stanice ročně vyráběly sedm a půl milionu megawatthodin. Svou výrobu by tak proti loňsku zvýšily skoro na čtyřnásobek. Spotřebitelé by v tomto případě (pokud by ERÚ zůstal u stejné podpory jako dnes) zaplatili ročně přes 20 miliard.
Dotace na investici, suroviny i výrobu
Česko se dnes stává po Německu druhou bioplynovou velmocí v Evropě. Německý boom proběhl v bioplynu v letech 2009–2011, kdy výkon elektráren na kukuřici a biologický odpad dosáhl tří tisíc megawattů. Podle studie Deutsche Bank z loňského září tak Německo zajišťuje 61 procent evropských bioplynových kapacit.
Tamní Odborný svaz Bioplyn přitom uvádí, že loni už vzniklo jen minimum nových stanic a stavět se nemá ani letos. Vzhledem k velikosti populace jsou dnes Češi bioplynovými stanicemi vybaveni zhruba stejně jako Němci, letos je ovšem předstihnou, pokud se bioplynový boom nezastaví.
Pro tuzemské zemědělské podnikatele bylo dosud zřizování bioplynových stanic mimořádně výhodné. Nejdůležitější je příslib podpory ve výši tři koruny za výrobu kilowatthodiny elektřiny. Stavba běžné bioplynové stanice o výkonu 500 kilowattů přijde na 60 milionů korun, a státní podpora výroby tak zaručuje, že se samotná investice vrátí do šesti let.
Investor může zároveň počítat s tím, že získá na stavbu dotaci v obvyklé výši 20 milionů. Z evropských peněz je dosud vyplácela ministerstva zemědělství, životního prostředí a průmyslu. Stát kromě toho dotuje pěstování kukuřice. Na její roční dodávku pro bioplynovou stanici o výkonu 500 kilowattů připlatí milion korun.
Vitásková a Kuba zasahují
Příliv dotací pro nové bioplynové stanice skončí v příštím roce. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková spolu s ministrem průmyslu Martinem Kubou chtějí dokonce úplně zrušit podporu do investic i do výroby.
Regulační úřad dotace mírně omezil už letos, když za vyrobenou kilowatthodinu platí nově zapojeným elektrárnám 2,50 koruny namísto dosavadních tří korun. Ministr Kuba bude autorizovat všechny nové bioplynové projekty. „Vzhledem k naplněnému limitu už letos autorizaci nikdo s novým projektem nedostane,“ ujišťuje mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.
Přesto se mohou zapojovat bioplynové stanice, které dostaly povolení dříve. Příkladem může být jedenáct stanic, kterým schválilo ministerstvo zemědělství dotaci na výstavbu ještě loni v prosinci.
Pokračování bioplynového boomu nevylučuje ani zemědělský expert Petr Havel, podle kterého se ještě budou dokončovat starší investice. Připouští i to, že tím vzniknou zbytečné náklady spotřebitelům.
Bioplynových investic by se přesto nevzdal. Požaduje však, aby splnily tři podmínky: „Více než třetina zdrojů pro výrobu bioplynu musí být z živočišného odpadu, určitou část elektřiny by měly bioplynové stanice dodávat místním spotřebitelům, zároveň by jejich výkon neměl překročit půl megawattu,“ vypočítává Havel, který se obává, že současný boom zpochybní původně dobrý plán, který se v Německu osvědčil.
Petr Holub
