Zahraničí - Nezvykle horké léto čeká maďarské bankéře. Budou totiž s napětím sledovat, s jakým návrhem na novou regulaci půjček v zahraničních měnách přijde už po prázdninách parlament.
Statisíce Maďarů, kteří splácejí půjčky ve švýcarských francích, eurech či japonských jenech totiž uvítaly rozhodnutí maďarského nejvyššího soudu – Kúrie, které v důsledku bankám nařizuje, aby s dlužníky více sdílely kurzová rizika, a dokonce aby část už inkasovaných peněz, které dlužníci platili při zvyšování úroků, vrátily.
Rozhodnutí otevírá prostor pro stovky tisíc soudních žalob na banky. A možnost tlačit na ně, aby se podílely na řešení situace tím, že například klientům část splátek vyplývající z kurzového rizika vrátí, dostává i vláda.
Kúria neřekla, že by půjčky v cizích měnách byly špatné. Pouze umožnila podat k soudům statisíce žalob na přezkoumání podmínek jednotlivých smluv, které byly často jednostranně – tedy bankou – upraveny: kvůli poklesu kurzu forintu se jednalo o zvyšování úroků. A splátky úvěrů uzavřených v letech vysokého růstu před rokem 2008 neúměrně zatěžují domácnosti. Zároveň banky podle soudu nesmějí využívat rozdílů v kurzech forintu a musejí ve smlouvách striktně používat jen střední kurz Maďarské národní banky.
Míč je teď na straně vlády a parlamentu, aby situaci stovek tisíc dlužníků vyřešily. „Nikdo nesmí přijít o dům či byt. A úvěry v zahraničních měnách musejí navždy zmizet,“ řekl Antal Rogán, šéf parlamentního klubu Fideszu. Nový zákon bude podle něj připraven v létě a schválen už na podzim.
Jen málo smluv bude odpovídat novým pravidlům Kúrie, která zdůraznila, že pokud smlouva neříká klientům jasně a srozumitelně, kdy a jak se mění podmínky, tak je možné ji soudně napadnout. To se týká hlavně zvyšování úroků. Podle finančního portálu portfolio.hu bude většina takových dodatků prohlášena za neplatné. Banky jsou tak pod obrovským politickým tlakem.
Nesnesitelné břímě
Maďarská bankovní asociace podle agentury MTI označila rozhodnutí za „nespravedlivé“. Generální tajemník asociace Levente Kovács i tak doufá, že řešení, které přijme parlament, nebude znamenat „pro banky nesnesitelné břímě“.
Podle některých prvních odhadů by jen náklady bank vyplývající z toho, že smlouvy měly být uzavřeny podle středového kurzu národní banky, mohly dosáhnout 80 až 100 miliard forintů. Rogán ale trvá na tom, že rozhodnutí soudu dává parlamentu právo „zajistit spravedlnost pro dlužníky, kterým banky způsobily ztráty“. Ukázalo se prý, že půjčky v cizích měnách jsou špatný produkt, a měly by zmizet úplně.
Speciální daně pro banky
Vládní Fidesz v dubnu obhájil vítězství ve volbách a má dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Strana slibovala, že zemi zbaví půjček v cizích měnách, které přispěly ke krizi po roce 2008 a kvůli jejichž splácení se prakticky zmrazila domácí spotřeba.
Maďarské banky už několik let mají vyšší speciální daně kvůli rozhodnutí vlády omezit vliv zahraničních majitelů a donutit banky, aby více zisků zůstávalo v Maďarsku. Premiér Viktor Orbán několikrát zopakoval, že chce bankovní sektor více „maďarizovat“, vláda proto vytváří větší bankovní skupinu kolem jedné ze spořitelen, kde má stát podíl.
Zahraniční banky nyní tvoří 58 % bankovního trhu, zatímco maďarské jen 42 %. Cílem vlády je zvýšit podíl domácích vlastníků přes 50 %. Guvernér Maďarské národní banky György Matolcsy už loni v prosinci řekl, že do osmnácti měsíců čeká odchod čtyř z osmi přítomných zahraničních bank ze země. Jejich jména sice neuvedl, ale zdůraznil, že omezily své aktivity, nepůjčují, a tím nijak nepřispívají k růstu maďarské ekonomiky.
Martin Ehl
