Za kulisy událostí - Kdyby měl člověk popsat třemi slovy to hlavní, co se stalo ve sněmovně tento týden, zněla by: 1. válka, 2. v, 3. ODS.

Insideři ve sněmovně to koneckonců poznávají skoro na každém kroku a nemůže je zmást ani to, že občas na chodbách zastihnete v debatě někoho z rebelů s někým, kdo je nadále loajální předsedovi Nečasovi.

„My spolu teď moc nemluvíme. Nebo spolu mluvíme hodně málo,“ vystihuje stav mezi poslanci hlavní vládní strany jeden z nich.

Za pozornost spíš stojí, co bylo předtím, neboli to, jak se komunikovalo v poslaneckém klubu ODS už před otevřeným vyhlášením revolty (když ve středu večer šestice kritiků potopila vládou navržené zvýšení daní).

Určitý obrázek poskytuje už projev jakéhosi mediálního lídra rebelů Petra Tluchoře na plénu sněmovny, když jí vysvětloval, proč pro vyšší daně (které mimochodem už jednou pomáhal schválit) tentokrát ruku nezvedne.

„Rozumím, že tuto debatu jsme měli vést před přijetím balíčku - nevedli jsme. Při prvním projednávání balíčku na poslaneckém klubu ODS nám premiér Petr Nečas oznámil, že ještě není nic dohodnuto, a proto prostě ještě není o čem diskutovat. Na dalším jednání už bylo dohodnuto vše a nebylo o čem diskutovat.”

Toto podání sice může být vzhledem k osobě mluvčího tendenční, avšak pohled „loajalistů” je překvapivě podobný.

„Problém je, že o věcech se v klubu opravdu nediskutuje. Prostě to neprobíráme. Komunikace je špatná, nic se nevysvětluje,“ říká obecně ke stranickým diskusím jeden z těch poslanců, kteří vládní daně navzdory výše popsaným okolnostem podrželi.

A stejný hlas přidává i praktické důsledky nekomunikace ve vládní straně.

„Když jdeme třeba na nějaký sněmovní výbor, vlastně nevíme, jaké je stanovisko ODS. Vlastně vůbec nevíme, jak v tom kterém případě na výboru hlasovat,“ říká.

Na námitku, že se tím prakticky popírá partajní systém (tříbení názorů, diskuse, zaujetí konečného – společného – stanoviska), jen krčí „Nečasův“ poslanec rameny: „Nejčastěji je to tak, že si někdo s někým něco dohodne, nebo se to upeče na ministerstvech. Po nás se pak jen chce, abychom zvedali na sněmovní schůzi ruce.“

Výsledek krize uvnitř ODS si pak vůbec netroufá odhadovat. „Nakonec si ale myslím, že by se třeba vůbec nikdo nemusel obměňovat,“ naráží na to, že v pozadí revolty je fakticky útok na křeslo předsedy strany. „Možná by stačilo začít zase komunikovat.“

No když (po tom všem) myslíte, pane poslanče...