Glosa – Nedávno ohlášený objev existence gravitačních vln přišel jako na zavolanou. Vědecká astrofyzikální a kosmologická komunita totiž několik desítek let čím dál více čelila tlaku a enormní nervozitě, že většinová hypotéza vzniku vesmíru v jediném okamžiku Velkého třesku je mylná. Pokud se objev nyní (opakovaně) potvrdí, bude to pro ni silný argument.

Je však nemálo vědců, kteří opakovaně upozorňovali a upozorňují, že Velký třesk, černé díry, temná hmota, křížení a spojování magnetických siločar atd. jsou velmi neobratnými a nepřirozenými nástroji k popisu a vysvětlení vesmírných jevů a v některých případech odporují dosavadní fyzice. Patří k nim i držitelé Nobelovy ceny za fyziku jako např. švédský fyzik a astrofyzik Hannes Alfvén (1908–1995). A z jejich řad vzešla iniciativa vtělená do otevřeného dopisu (lze najít zde: http://www.cosmologystatement.org/), který volá po aktivním prozkoumání alternativních hypotéz. V současné době je pod ním více než 500 podpisů vědců a vědeckých pracovníků.

Vědci jako Alfvén si všimli, že vesmír je plný elektricky nabitých částic vytvářejících plazma a plazmové jevy mohou být jedním, ne-li hlavním fenoménem, který hýbe vesmírem. Přínosem tohoto konceptu jsou zejména následující skutečnosti:

• Dokáže vysvětlit řadu vesmírných jevů bez pomoci umělých objektů jako černá díra, temná hmota apod.
• Staví na zákonech elektrodynamiky prověřených miliony a miliony pokusů a aplikací (staví na nich třeba současná elektronika, tedy moderní civilizace). Proto je dokazatelná či, lépe řečeno, dá se zkoumat (na rozdíl např. od černé díry, kterou by nikdo nikdy v principu neměl vidět).
• Je jednodušší a přirozenější, což ji upřednostňuje i z filozofického přístupu Occamovy břitvy, jejímž obsahem je myšlenka, že jednodušší vysvětlení jsou ta pravdivá.Přesto je tento koncept z pozice hlavního názorového proudu v astrofyzice a kosmologii několik desítek let stále zatracován. Mainstreamový proud povýšil hypotézu Velkého třesku na teorii (Teorii inflace) a zachází s ní takřka jako s realitou. Odlišné postoje se mu příliš nelíbí. Někteří oponenti přirovnávají tuto situaci dokonce k časům Galileo Galilea a Giordana Bruna. Jak je vidět, lidské myšlení může i ve vědecké obci jevit velkou setrvačnost a rezistenci.

  Pokud zůstaneme více při zemi, pak je třeba přiznat, že jde také o peníze. Ve vědě a výzkumu se jich (v zámoří) točí nemálo (viz graf). Gravitační vlny mohou pomoci obhájit dosavadní náklady vydané na obhajobu „mainstreamové“ hypotézy a jsou argumentem k požadavku, aby ruka donátorů zůstala i nadále k těmto účelům otevřená. Zabíjí to tím pádem návrhy, aby v principu bylo třeba 5 až 10 % výdajů poskytnuto programům, které zkoumají hypotézy alternativní. Možná i díky tomu lze nyní říci, že Velký třesk nám zatím zůstane zachován, a to nejen v podobě televizního seriálu.

  Petr Hlinomaz

  (Napsáno s odvoláním na knihu: Donald E. Scott Ph.D. : Elektrický vesmír (Electric Sky), nakladatelství Alternativa, 2012)