Zahraničí - Je neuvěřitelné, jak historici a archeologové přes všechno, co svět o své minulosti už zná, stále mají co objevovat. Tým archeologů z Německa a Británie zveřejnil překvapivý nález z trosek bývalého asyrského města Tušan, jehož zbytky se nacházejí v lokalitě Ziyaret Tepe na jihovýchodě dnešního Turecka.

Našli hliněné destičky s nápisy v neznámém jazyce, se kterým se dosud nikdo nesetkal. Jsou na nich jména šedesáti lidí – pravděpodobně žen –, která nevykazují žádnou příbuznost s jinými jazyky, které se v té době v této oblasti vyskytovaly a které jsou historikům a lingvistům už známé. Ushimanay, Alagahnia nebo Irsakinna. Písmo je klínové, s trojúhelníky a piktogramy.

Svůj objev zveřejnili archeologové v odborném časopise Journal of Near Eastern Studies.

Destičky jsou staré necelé tři tisíce let. Byly zřejmě součástí archivu paláce na území Asyrské říše. Nalezené destičky jsou ohořelé a pravděpodobně jsou jedněmi z mála věcí, které kdysi přežily velký požár v Tušanu.

Z jedné strany jsou poškozené a některé nápisy jsou špatně čitelné, oheň ale paradoxně hliněný předmět umožnil zachovat do současnosti.

V prvních analýzách vědci spekulují o tom, že se zřejmě může jednat o jazyk lidí, kteří kdysi žili v pohoří Zagros, které se nachází v západní části současného Íránu. Asyřané odtamtud násilím části populace vysídlovali. Postupně expandovali do pohoří Zagros a domů si místní lidi odváželi víceméně jako otroky.

„Některá slova a jména pocházejí z jazyků, které už známe. Jsou asyrská, nebo náleží k menším, ale známým jazykům. Pětačtyřicet jich je ale napsáno jazykem, o kterém jsme vůbec nevěděli,“ tvrdí John MacGinnis z univerzity v Cambridge.

MacGinnis se domnívá, že se může jednat i o jazyk, kterým se hovořilo v této oblasti v okolí Tušanu před příchodem Asyřanů a který zřejmě nikdy neměl rozvinutější psanou formu.

Palác v Tušanu objevil v roce 2008 coby velkou senzaci německý expert Dirk Wicke z Mohučské univerzity zhruba šedesát kilometrů od města Dyiarbakir. Kromě jiných věcí se podařilo archeologům najít také jámy používané ke kremaci lidských ostatků. Novoasyrská říše, z jejíž doby palác v Tušanu a destička se záhadným jazykem pocházejí, se těšila největšímu rozkvětu mezi desátým až sedmým stoletím před naším letopočtem, než zkolabovala pod vojenskou převahou Babylonie.