Objev dne – V Česku možná brzo přibude zcela nový typ silnice. Plánovači ministerstva dopravy testují možnost přidat na některých úsecích třetí pruh. Auta v jednom směru by zde dostala hned dva pruhy, zatímco vozidla v opačném směru by jela pouze v jednom. Po třech až pěti kilometrech by se pak situace obrátila.
„Tato úprava by mohla pomoct řešit problém v úsecích, kde se pravidelně objevují dlouhé kolony,“ vysvětluje ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.
Díky dalšímu pruhu by se totiž na vozovku vměstnalo více aut a řidiči by navíc mohli předjíždět bez nutnosti zajet do protisměru.
Ministerstvo si již vytipovalo několik silnic první třídy ve Středočeském kraji, kde by se novinka mohla objevit. „Jedná se o silnice, které jsou dnes přeplněné kvůli dojíždění řidičů do Prahy. Nyní testujeme, do jaké míry by jim třetí pruh ulevil,“ dodává Sosna.
Půl metru navíc
Třípruhové silnice jsou běžnou záležitostí například v severských zemích, Německu či Rakousku – čeští řidiči na ně pravidelně narážejí například při cestě ze Znojma směrem na Vídeň.
V samotném Česku takovouto vozovku vzdáleně připomínají jen některé strmější silnice, ke kterým stavaři přidali takzvaný stoupací pruh. „Je to ovšem poněkud jiná situace. Stoupací pruh pokračuje pouze do vrcholu daného kopce a slouží primárně k tomu, aby plně naložené kamiony nebrzdily rychlejší vozidla,“ vysvětluje Sosna.
Rozšíření stávajících silnic o jeden pruh by nicméně vyžadovalo zásadní úpravy. Vybrané silnice první třídy by se z bezpečnostních důvodů musely rozšířit o minimálně půl metru na každé straně. „Rozhodně nestačí pouze přemalovat čáry. Je nutné počítat s menšími investicemi jak do stavebních prací, tak i do případných výkupů pozemků,“ dodává.
Vůbec první třípruhovou silnicí by se podle představ ministerstva mohl stát přivaděč na dálnici D1 z Benešova. Úředníci již na tomto patnáctikilometrovém úseku začali s výkupem pozemků a přípravou projektu. Investice odhadují na zhruba 110 milionů. „Pokud půjde všechno hladce, tento úsek bychom mohli uvést do provozu již v roce 2017,“ tvrdí Sosna.
Následně by mohly přijít na řadu další exponované úseky: o třetí pruh by se podle nových plánů měla rozšířit také silnice mezi Prahou a Kolínem nebo Prahou a Mělníkem.
Tři pruhy místo čtyř
Ministerstvo nicméně zvažuje jít ještě dál. Podle jeho stratégů by se tři pruhy mohly do budoucna objevit také na některých nových rychlostních silnicích. Tedy na komunikacích, které jsou zatím plánované jako čtyřpruhové.
Hlavní výhodou by v tomto případě byly úspory. „Pokud stavíme úsek, u kterého nepředpokládáme hustý provoz, tak varianta se třemi pruhy je výrazně levnější než ta se čtyřmi,“ vysvětluje Sosna.
Konkrétně: ve třech pruzích by se mohlo jezdit například na některých úsecích silnice R49, která má vést ze Zlína po hranici se Slovenskem. Náklady na kilometr takovéto vozovky dnes běžně dosahují 400 milionů korun. „Pokud však zvolíme pouze tři pruhy, můžeme ušetřit až třicet procent,“ vypočítává Sosna.
Důvodem je fakt, že třípruhová vozovka vyžaduje menší zábor půdy: zatímco u klasické rychlostní silnice je nutné vyčlenit do šířky zábor až čtyřicet metrů, u tří pruhů postačí jen třicet.
Nutné zipování
Zavedení třípruhových silnic ovšem nemá být jen věcí technických úprav. Stejně tak bude podle ministerstva nutné na tento typ vozovek připravit samotné řidiče. Při hustějším provozu totiž mohou nastat problémy na místech, kde se dva pruhy začnou zužovat v jeden. „Zde bude potřeba, aby si řidiči dobře osvojili takzvané zipování – tedy vpouštění vozidel z končícího pruhu,“ uvádí Sosna.
Kromě toho by si Češi museli zvyknout také na to, že dvoupruhový úsek vždy po pár kilometrech skončí. „Pokud dnes někteří řidiči nasazují automaticky stotřicetikilometrovou rychlost, tak nově by museli brát v potaz, že zanedlouho budou muset začít výrazně brzdit,“ dodává Sosna.
Vladimír Šnídl
