Za kulisy událostí – Nová smlouva o pronájmu stíhaček JAS 39 Gripen je mezi bezpečnostními experty přijata příznivě. I kdyby prý ministr Vlastimil Picek a jeho náměstek Daniel Koštoval udělali ve funkci jen tuto dohodu a jinak nehnuli prstem, bylo by to víc než dost.
V novém kontraktu, o němž dnes rozhodovala vláda, se cena pronájmu snížila z dosavadních 20 miliard korun o 32 procent. Desetiletý "leasing" se prodlužuje na dvanáctiletý s opcí na další dva roky a připravuje se i významná modernizace gripenů. Bude to v prvních letech nového pronájmu, kdy české gripeny budou dovybaveny nejvyspělejší technologií komunikace a navigace ke vzdušným a nově i pozemním cílům.
To je v kostce výsledek několikaletého vyjednávání Prahy se Stockholmem. A pokud na něj kabinet kývne, půjde podle informací Insideru o dosud nejvydařenější strategický zbrojní projekt, který se Česku podařilo dojednat, aniž by měl – na rozdíl od těch předešlých – punc korupce či megalomanství. Lze to přičíst i faktu, že stratégové ministerstva obrany a generálního štábu se po letech trápení a sérii skandálů konečně naučili významné zbrojní kontrakty dojednávat včetně nezbytného technického servisu.
"Schopnosti gripenů se nesrovnatelně zvýší – takže budou konečně plně kompatibilní s letectvy našich spojenců v NATO. Dosud jsme za ně kromě toho Švédům platili kolem dvou miliard korun ročně, zatímco nyní by to měla být asi ‚jen‘ miliarda a čtyři sta milionů, což jsou podle mě velmi přijatelné podmínky k dalšímu provozování těchto stíhaček," říká Daniel Koštoval, hlavní český vyjednavač o pronájmu stíhaček.
Cenu za pronájem dokázali čeští vyjednávači podle Koštovala srazit na nejnižší možnou úroveň, aby to bylo pro Švédy ještě přijatelné.
Nové možnosti
K dosud nezveřejněným novinkám nového pronájmu patří například i nové operační možnosti.
Gripeny dosud chránily "pouze" vzdušný prostor Česka a na žádost Aliance i nebe nad pobaltskými zeměmi, ale nově by se měli piloti cvičit i k průzkumným misím (počítá se se speciálními rozvědnými kontejnery) anebo i k ničení pozemních cílů vysoce přesnou municí – ať již raketami, či bombami.
I tohle je totiž podle náměstka Koštovala součást plnohodnotné přípravy aliančních nadzvukových pilotů. Důležité je to podle odborníků mimo jiné i kvůli nevyzpytatelné bezpečnostní situaci v bezprostřední blízkosti evropského kontinentu. Na jeho plnohodnotné obraně by se pak konečně mohli podílet i čeští nadzvukoví piloti.
Právě tohle až dosud plnohodnotně nemohli. Mimo jiné i kvůli absenci vysoce speciálního softwaru LINK 16, který umožňuje kódovaný přenos důležitých dat o protivníkovi i vlastních letounech z létajícího střediska řízení, a včasného varování AWACS na multifunkční displeje gripenů. Až dosud se tak děje poněkud "středověkým" způsobem – operátoři AWACSu musí českým pilotům potřebné informace zdlouhavě převyprávět po rádiu.
Smlouva do tří měsíců
Pokud tedy vláda na dojednané podmínky se Švédy na dvanáctiletý – respektive čtrnáctiletý – pronájem gripenů kývne, začne ministerstvo obrany připravovat konkrétní text česko-švédské smlouvy. "Předpokládám, že by měla být hotova maximálně do tří měsíců. Podle toho, zda se dokážeme shodnout na všech drobnostech, které přímo nesouvisejí s podstatou navrhovaných podmínek," odhaduje Koštoval.
Pro dvanáct českých gripenů (další dva jsou jen cvičné s dvojím řízením) může nová smlouva znamenat, že v případě ohrožení některé ze zemí NATO by Česko mohlo spojencům jako pomoc nabídnout omezený počet už plně operačně kompatibilních gripenů.
"Vyjednávali jsme s cílem, aby ta letadla byla použitelná na všechny typy spojeneckých operací a aby byla schopna i letecké podpory pozemních sil," vysvětluje náměstek Koštoval. Strategickým cílem pro vzdálenou budoucnost totiž podle něj je, aby Česko bylo v případě nutnosti či ohrožení schopno vyslat gripeny do vzdušné operace "typu Libye", tak jak s tímto typem letounu koneckonců počítá i NATO. Což kupříkladu znamená nakoupit potřebnou munici proti pozemním cílům a samozřejmě i výcvik pilotů.
Koštoval si nechce přivlastňovat všechny vyjednavačské zásluhy. Úspěšné vyjednávání se Švédy má prý genezi: začal ho bývalý ministr obrany Alexandr Vondra, pokračoval v něm jeho náměstek Jiří Šedivý, navázal na ně současný šéf resortu Vlastimil Picek a osvědčil se prý i šéf Úřadu národního vyzbrojování Pavel Bulant. A zapomenout by se podle Koštovala nemělo ani na odstoupivšího premiéra Petra Nečase.
Jan Gazdík
