Byznys – Rusko představuje jedenáctého největšího exportního partnera Německa a na tamní poptávce závisí přibližně 300 tisíc německých pracovních míst. Na to, zda by hlavní tahoun Evropy dokázal najít za ruský trh rychlou náhradu, mají ekonomové rozdílné názory.
„Když máte partnera, u kterého nevíte, co čekat, tak je logické a racionální změnit odbytiště,“ říká například hlavní ekonomka Raiffeisebank Helena Horská.
Podle Petra Sklenáře z J&T Banky ale Němci žádného „nástupce“ za Rusko nemají. „Pokud by taková možnost existovala, tak by tam německé firmy již vyvážely,“ tvrdí.
V Rusku působí E.ON i Siemens
Německé firmy v současné době vyvážejí do Ruska necelá čtyři procenta svého exportu. Podle údajů Spolkového statistického úřadu mělo exportované zboží hodnotu zhruba 36 miliard eur.
Na ruský trh dodávají tamní firmy hlavně automobily – těch německých se v Rusku loni prodalo přes 132 tisíc – strojírenské výrobky či farmaceutické produkty. Z velkých společností působí v Rusku například Siemens, který vyrábí lokomotivy pro ruské státní dráhy, dále producent čisticích prostředků Henkel, energetický gigant E.ON, Allianz nebo Volkswagen.
Celkem je podle deníku Spiegel registrovaných v Rusku více než šest tisíc německých společností, které zde v posledních letech investovaly na 20 miliard eur.
Lze si dovolit ztrátu Ruska?
Jak varuje předseda německé Komise vztahů s východoevropskými ekonomikami Eckhard Cordes, na poptávce Rusů závisí v zemi asi 300 tisíc pracovních míst. Jestliže by ukrajinský konflikt pokračoval a došlo by k omezení mezinárodního obchodu mezi EU a Ruskem, tak by tato místa byla podle něj ohrožená.
S tím souhlasí i Petr Sklenář. „Rusko není pro německou ekonomiku zlomový obchodní partner, ale růst Německa není tak robustní, aby si Němci mohli dovolit Rusko jednoduše ztratit,“ uvádí s tím, že loni se tamní HDP meziročně zvýšil jen o 0,7 procenta.
„Rusko je osmý největší trh světa a žádná jiná podobně velká ekonomika na hranici Evropy neleží,“ dodává.
Náhradní trhy čekají hlavně v Evropě
Další ekonomové, které Insider oslovil, ale věří, že se německé společnosti postupně přesunou z Ruska jinam.
„Podle mého názoru už německé firmy zahájily hledání alternativních exportních teritorií a nečekají se založenýma rukama, jak se situace na Ukrajině a v Rusku vyvine,“ říká Petr Král, který na Vysoké škole ekonomické vede Katedru mezinárodního obchodu.
Podniky podle něj neustále sledují dění na zahraničních trzích, průběžně ho vyhodnocují, a připravují se tak na budoucnost. S tím souhlasí i Horská z Raiffeisenbank. Celý přesun na nové trhy by podle ní nebyl otázkou týdnů, ale spíše čtvrtletí a trval by zhruba do konce roku 2015.
„Délka trvání tohoto procesu se těžko odhaduje,“ doplňuje Král. Bude podle něj záležet na jednotlivých firmách a jejich angažovanosti v Rusku. „Z hlediska exportérů by přeorientace na jiné trhy nemusela být zas tak složitá. V obtížnější pozici budou samozřejmě firmy, které do Ruska nejen vyvážejí, ale mají tam i investice,“ vysvětluje.
Nové trhy by mělo Německo hledat primárně v Evropské unii. „Tam, kde dochází k oživení soukromé i investiční poptávky, to znamená ve středním a východním bloku, dále pak ve Velké Británii,“ říká Horská.
Za perspektivní regiony považuje také Afriku, především Nigérii. „Hodně už tam investuje Polsko, zvláště do primární těžby. Německé strojírenské firmy by tu částečně mohly umístit své výrobky,“ říká. Stejně tak by se podle ní mohly německé firmy uplatnit v Indii. „Ta je celkově považovaná za zemi, která by mohla nahradit některé výpadky čínské ekonomiky,“ uvádí.
Podle Krále se strategie německých podniků změní i v případě, že se situace v Rusku a na Ukrajině uklidní. „Budou nadále vyvážet do Ruska, ale využijí také nových příležitostí na jiných trzích. Myslím, že současná situace ukázala mnoha firmám, že podíl Ruska na jejich exportech by ani v budoucnu neměl být příliš veliký,“ uzavírá ekonom.
Tereza Holanová
