Za kulisy událostí – Kdykoliv se za poslední dva roky setkali český a slovenský ministr obrany, nezapomněli si dát jeden závazek: udělat vše pro to, aby jejich armády začaly provádět společné nákupy, které by mohly šetřit desítky milionů korun.
Po měsících úvah se naskytla první příležitost: obě země potřebují koupit radary pro svá vojenská letiště. „Se slovenským resortem obrany nyní prověřujeme možnosti spolupráce v tomto projektu,“ uvádí mluvčí českého ministerstva Petr Sýkora.
Každá z armád někdejší federace potřebuje tři soupravy moderních radarů pro zabezpečení letového provozu v ceně zhruba 450 milionů korun. Jejich nákupčí si proto již vyměnili technické požadavky, aby mohli sjednotit zadání celé zakázky. Na konkrétním termínu se ale zatím neshodli – zatímco Češi by tendr nejraději odstartovali už letos, Slováci se ještě nerozhodli, zda nákupu radarů dají takovou prioritu. „V současnosti analyzujeme naše priority i finanční možnosti pro nákupy hlavních druhů výzbroje,“ tvrdí mluvčí slovenského ministerstva Martina Balleková.
Pole neorané
Na papíře nicméně vše vypadá slibně. Při společném postupu by obě ministerstva mohla získat efektivní nástroj, jak si vyjednat co nejlepší cenu. „Mohla by být uplatněna například množstevní sleva,“ uvádí Sýkora. A další peníze by vojáci šetřili při servisu nebo výcviku obsluh. „Společné nákupy mohou přinést snížení nejenom pořizovacích nákladů, ale také výdajů na provoz,“ dodává slovenské ministerstvo.
Problémem nicméně je, že ani jedna strana nemá s takovýmito nákupy zkušenosti. České ministerstvo obrany sice před pěti lety v éře Martina Bartáka ohlásilo, že se Slováky udělá třímiliardový nákup obrněných vozidel Iveco, ve skutečnosti však šlo jen o trik, jak obejít vypsání otevřené soutěže.
„Jsme teprve na počátku hledání právních, technických i administrativních řešení,“ potvrzuje ředitelka českého úřadu pro vyzbrojování Jitka Nalevajková. Před samotnou soutěží si totiž nákupčí musí vyjasnit celou řadu otázek – například zda se neúspěšní uchazeči budou moct odvolávat k českému antimonopolnímu úřadu, nebo k jeho slovenskému protějšku či jak to bude se zveřejněním smlouvy na webu, které vyžadují slovenské zákony.
Obě ministerstva si proto pohrávají s myšlenkou, že by radary nakonec kupovala podle stejného zadání, nicméně soutěž by si již zorganizovalo každé samo. „Vyhlášení samostatných tendrů ve stejném termínu je jednou z možností,“ říká za slovenskou stranu Balleková. Při tomto postupu by nicméně hrozilo, že by soutěže skončily s jiným výsledkem – zájemci by totiž nemuseli předložit oběma armádám stejné nabídky.
Po radarech vrtulníky
Nákup radarů může být přitom pouze prvním z řady „federálních“ projektů, které jsou na stole. Obě země v příštích letech zvažují také modernizovat své vrtulníkové letectvo nebo vybavit armády moderními pásovými obrněnci. „V každém případě je potřeba se společnými nákupy dále zabývat,“ dodává ředitelka úřadu pro vyzbrojování Jitka Nalevajková.
Vladimír Šnídl
