Byznys - Evropská unie zkouší, co si může dovolit.

Bezprecedentním krokem, kterým v rámci plánované finanční pomoci nutí Kypr zatížit vklady v kyperských bankách mimořádnou daní, testuje Evropa toleranci veřejnosti, soudržnost eurozóny i mezinárodní vztahy.

Je to poprvé, co se soukromé bankovní vklady mají stát součástí balíku pomoci postiženým zemím, aby se dostaly z dluhové krize.

Tolerance veřejnosti

V prvém případě jde o nerovnoměrné rozdělení dopadů nové daně. Zasáhne (zatím to tak vypadá) většinou drobné střadatele. U firem lze z pohledu výše daně k jejich aktivům i hotovosti předpokládat většinou minimální dopady. Kypr je sice daňovým rájem, ale sídlo zahraniční firmy na Kypru neznamená automaticky, že má v kyperských bankách uloženu většinu hotovosti, spíše naopak.

Navíc, ve firemní sféře se o takovém kroku údajně spekulovalo (tedy „vědělo“ a byl čas se připravit). Proto uvedený způsob zdanění nelze označovat nebo směšovat s tím, co bývá standardně nazýváno zdaněním bohatých (wealth tax).

Postup na Kypru může být testem, jak nejen kyperská veřejnost, ale i jinde v Evropě investoři, ekonomové a další mohou takový postup akceptovat. Přirozenou reakcí by byl odliv volné hotovosti z bank ohrožených zemí a možná i z Evropy do zámoří. V případě větší tolerance by však Evropa mohla určitou měrou počítat s dalším zdrojem peněz k léčbě dluhy zasažených rozpočtů, aniž by to zasahovalo jen věřitele.

Soudržnost eurozóny

Soudržnost eurozóny se ocitá opět pod tlakem jak ze strany zemí poskytujících pomoc, tak ze strany Kypru. Státy podílející se na finanční pomoci dávají zmíněnou podmínkou najevo, že jejich ochota (i možnosti) poskytovat finanční pomoc jsou omezené. Naopak neprojde-li návrh podmínek finanční pomoci kyperským parlamentem, pak je to ze strany Kypru krok směrem k odchodu z eurozóny, neboť by se asi nevyhnul státnímu bankrotu.

Mezinárodní vztahy

Mezinárodní vztahy Evropy jsou zasaženy zejména vůči Rusku. Ruské firmy a zámožní Rusové mají totiž na Kypru nemalou hotovost, která se odhaduje až na 35 mld. eur. Daně by je dosti citelně zasáhly.

Uvnitř Evropy se zdá, že k větším názorovým konfliktům nedošlo, a to i v případě Velké Británie. Ta se rozhodla refundovat Britům na Kypru případné ztráty spojené se zavedením takové daně. Británie vysvětluje tento krok přítomností své vojenské základny na Kypru a většího počtu zde pracujících Britů.

Jedno je jisté: Ať jsou prohlášení evropských politiků jakkoliv uklidňující, Evropa přestala být pro bankovní vklady bezpečná.

Petr Hlinomaz