Objev dne – Příjmy nemocnic klesly v prvním čtvrtletí roku o desetinu. Některé ústavy reagují tím, že omezují péči, jiné se chtějí zadlužit.
Ukazují to data, která předložila Asociace krajských nemocnic ministrovi Leoši Hegerovi a kterou má Insider k dispozici. Ministr zatím krajům neslíbil nápravu.
Neléčit, nebo zadlužit
Z analýzy vyplývá, jak se v prvních třech měsících roku propadly reálné platby od největší zdravotní pojišťovny VZP v jednotlivých regionech. Nejhůře na tom jsou nemocnice v Olomouckém a Královéhradeckém kraji, kterým VZP platí o 15 procent méně, nejlépe dopadly nemocnice na Zlínsku, které přišly jen o pět procent.
Krajský dokument popisuje dokonce situaci jednotlivých nemocnic. Nejlépe dopadla jedna z jihomoravských nemocnic, která proti loňsku přišla o pouhé procento příjmů, naopak jeden z ústavů na Královéhradecku přišel o víc než 16 procent.
Péči nejvíce omezily nemocnice na jižní Moravě a na Olomoucku, kde v průměru poklesly hospitalizace o víc než pět procent. Pět konkrétních nemocnic omezilo lůžkovou péči dokonce víc než o desetinu, pouze sedm krajských ústavů své výkony naopak zvýšilo. Nemocnice tedy jsou nuceny financovat péči, na kterou jim VZP neposílá peníze.
Nákupy s přirážkou
„Většinu našich výkonů tvoří akutní případy, jako jsou úrazy, a zákroky, které lze odkládat jen krátkou dobu, jako jsou třeba operace nádorů. Můžeme ušetřit pouze na malých výkonech, které jdou odložit, například na operacích křečových žil. Další výkony, jako jsou třeba ortopedické operace, by třeba odložit šly, jsou ale placeny ze zvláštní kapitoly a jejich počet pojišťovny stanovily předem,“ vysvětluje současnou praxi ředitel jedné z moravských nemocnic.
Stejně jako u ostatních nemocnic nechtěl být jmenován, protože zveřejnění jména by situaci ještě zkomplikovalo, a také proto, že jeho ústav udržuje potřebný provoz jenom tím, že odkládá platby dodavatelům.
„Stejně postupuje i většina ostatních nemocnic a dodavatelé na odklad obvykle přistoupí. Pouze si k dodávkám přičítají cenu peněz, kterou nemocnicím na pár týdnů či měsíců fakticky půjčují,“ tvrdí již citovaný ředitel.
Konečnou výši dluhu, který plyne z nynější situace, zjistí nemocnice až počátkem příštího roku, kdy se budou uzavírat účty za letošek. Výpadek příjmů se pohybuje podle velikosti nemocnice a podle přístupu VZP od jednoho do deseti milionů měsíčně.
Kdo zkrachuje nejdřív
Úspory v nemocnicích mají být hlavním nástrojem k odbourání zdravotnického deficitu, který loni dosáhl 6,7 miliardy a který produkuje výhradně VZP.
Ředitelé nemocnic přitom nemají zvláštní důvod stěžovat si právě na VZP, která financuje léčení 60 procent Čechů. Ostatní pojišťovny jim totiž platí ve srovnání s ní za stejné výkony až o třetinu nižší sazby. A tento stav zůstal i po tvrdých škrtech z počátku letošního roku.
Pokud VZP nezmění strategii, přesune svůj schodek do nemocnic. Zvlášť některé z nich však vystavuje riziku, že zkrachují. Týká se to těch, které kraje transformovaly do obchodních společností. Když jejich závazky po splatnosti překročí základní kapitál, musí sami jejich manažeři ohlásit insolvenci. Hrozí to zvláště nemocnicím v Královéhradeckém, Pardubickém, Plzeňském a Karlovarském kraji se základním kapitálem v řádu pouhých desítek milionů.
Heger: následujte Chrenka
Ministr Heger prohlásil v pondělí na Žofínském fóru, že výpadek v příjmech nemocnice mohou vyřešit. „Je smutné, že se to někde neobjede bez zásahu do mezd,“ poznamenal.
Stížnosti krajských nemocnic odmítl s tím, že si mohou vzít příklad se soukromého řetězce Agel, který patří spolumajiteli Třineckých železáren Tomáši Chrenkovi a který loni vykázal zisk miliardy korun. Podle ministra toho dosáhl „restrukturací“, při níž zrušil nepotřebná oddělení. „Bylo to však jednodušší než dělat restrukturaci ve veřejném sektoru, kde jí brání politické protesty, jak jsme viděli v minulém roce,“ připomněl ministr marnou snahu pojišťoven zrušit několik desítek menších nemocnic.
Řetězec Agel se liší od konkurence tím, že jeho nemocnice na severní Moravě financuje z poloviny Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, jejíž vedení jmenuje právě třinecká železárna. Nejde vyloučit, že úspěch Agelu spíše než restrukturace zajistila přízeň Průmyslové pojišťovny. Výši svých plateb nemocnicím Agelu totiž pojišťovna odmítla sdělit i na vyzvání samotného ministra loni v srpnu.
Postupná likvidace
Pokud by chtěly nemocnice vyrovnat výpadek příjmů VZP o deset procent, musely by snížit mzdy zaměstnanců o pětinu. Insider oslovil ministerstvo zdravotnictví a VZP s dotazem, jestli kromě omezení péče existují nějaké další možnosti úspor.
Mluvčí ministerstva Viktorie Plívová, resp. Oldřich Tichý z VZP odpověděli prakticky shodně. „K tak závažnému tématu se může vyjadřovat nejméně náměstek, žádný z nich však nemá v těchto dnech čas,“ odmítla žádost o oficiální rozhovor Plívová.
Petr Holub
