Objev dne – Policie zkoumá stavbu metra ze stanice Dejvická do Motola, protože se její projekt během stavby změnil o 40 procent. Tím byl porušen zákon o veřejných zakázkách a stavební firmy stavěly něco jiného, než vysoutěžily. Insider zjistil ve stavebních dokumentech, že některé změny nebyly věcně zdůvodněny. Investor dodnes nedokáže vysvětlit, proč k nim došlo.
To je příklad jedné z nejdražších změn, která zrušila stavební jámu u stanice Dejvická. Kvůli této změně nešlo vytáhnout razicí štíty ze země na místě, kde skončila jejich cesta. Místo toho byly v podzemí rozmontovány a přepraveny kilometr zpátky k jiné jámě u kancelářského komplexu Hadovka.
Neplánovaný návrat
Projekt na metro počítal s tím, že v říjnu roku 2011 vznikne na rohu ulic Evropská a Gymnazijní stavební jáma, kterou se bude vyvážet z nově vyražených tunelů hornina a nakonec se vytáhnou razicí štíty TBM známé pod jmény Adéla a Tonda.
K tomu však nedošlo a počátkem prosince 2011 schválil generální ředitel dopravního podniku Martin Dvořák první stavební změny, které měly rozšířit stavební jámu na ulici Kanadská poblíž centra Hadovka. Po rezignaci Dvořáka podepsala smlouvu na vícepráce ekonomická ředitelka Magdalena Češková.
Štíty Adéla a Tonda dorazily do stanice Dejvická koncem listopadu 2012, pak byly rozmontovány a rozřezány. Následoval zpáteční transport vyraženými tunely a na povrch v Kanadské ulici byly štíty vytaženy v dubnu 2013.
Tato operace vyvolala vícepráce za 160 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Nejdražší bylo rozšíření původní jámy v Kanadské ulici, která měla původně sloužit pouze větrání, a kilometrový transport štítů. Plánovaná cena tím vyrostla o 100 milionů. Na dalších 30 milionů přišlo vyražení komory u stanice Dejvická, nezbytné k demontáži štítů.
Nečekaný zásah Prahy 6
Odpovědné úřady nabízejí jediné vysvětlení, proč k přesunutí stavební jámy o kilometr došlo.
Jáma v Gymnazijní ulici byla schválena stavebním úřadem Prahy 6 v březnu 2009, proto se dostala do zakázky, o kterou stavební firmy na jaře stejného roku soutěžily. Obvodní radnice však v červenci změnila názor. „Námitky proti umístění staveniště u stanice Dejvická podala až v průběhu projednávání dokumentace ke stavebnímu povolení,“ vysvětluje mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková.
Dopravní podnik musel námitkám ustoupit, protože se stavba prováděla na území Prahy 6. Mluvčí Řehková tvrdí, že se dopravní podnik snažil intervenci radnice bránit. „Byly učiněny všechny možné legitimní a zákonné kroky k tomu, aby k přemístění tohoto zařízení staveniště nebylo nutné přistoupit,“ připomíná marnou snahu stavebníků.
Bez důvodu
Radnice neprozradila stavebníkům důvody k rozhodnutí, které přijde daňové poplatníky na 160 milionů. Stejný dotaz nezodpověděl mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši, který pouze před týdnem slíbil, že potřebné dokumenty vyhledá.
Na zásahu obvodní radnice nejvíc vydělali majitelé či provozovatelé budov v blízkém okolí plánované stavební jámy. Svou českou centrálu umístila vedle plánovaného staveniště finanční společnost PPF, přes ulici sousedí s nevyhloubenou jámou gymnázium. Obě instituce tak byly ušetřeny v letech 2011 a 2012 rámusu ze stavebních prací.
Mluvčí PPF Radek Stavěl vylučuje, že se jeho společnost o stavbu jakkoli zajímá: „Vzhledem k tomu, že se nás tento projekt nijak netýká, nemáme k němu žádný komentář.“ Neoficiálně připomněl, že se dnes v těsné blízkosti budovy PPF přece jen staví. Tyto stavební práce však nezpůsobila stavba nového metra, ale oprava stropní desky stanice Dejvická, která začala letos na jaře.
Nezapomeňte na méněpráce
Dopravní podnik tvrdí, že stavební dokumenty, které určují cenu víceprací, nejde brát doslova. Mluvčí Řehková například upozorňuje, že vícenáklady na rozšíření jámy v Kanadské nesouvisí jen s tím, že se jáma využila na vytažení strojů TBM. Náklady se podle ní zvýšily i z toho důvodu, že se jáma hloubila v nestabilních zvětralých břidlicích, se kterými původní projekt nepočítal.
Dodává, že se náklady na posunutí stavební jámy o kilometr nedají vypočíst prostým součtem cen za jednotlivé změny. Tento postup totiž přehlíží méněpráce za stavební objekty, které se naopak nestavěly. „Uváděná částka 160 milionů je tedy spekulativní. Podle našeho odhadu by nemělo realizované řešení finančně převýšit původně navržený způsob,“ vysvětluje Řehková.
Vícepráce se ve stavební dokumentaci ovšem vždy vypočítají jako rozdíl mezi navýšením a snížením ceny jednotlivých stavebních objektů. Mluvčí přitom neposkytla seznam dalších změn, které měly stavbu naopak zlevnit.
Petr Holub