Byznys - Musíte samozřejmě hodně přivřít oči nad etičností takové otázky, ale vyhnout se jí nelze. Kdo na finančních trzích vydělá na tom, až propukne válečná akce proti Sýrii? Nebo chcete-li opatrněji a méně agresivně: kam schovávají své peníze velcí hráči, pokud je chtějí ochránit před prudkými otřesy, které nastanou pokaždé, když se na Blízkém východě válčí?
Válečný konflikt obecně znamená impuls pro průmysl. Ale má to svá „ale“.
Záleží na velikosti, tedy na rozsahu a hlavně délce konfliktu. Podle zatím nejčerstvějších informací agentury Reuters či zpravodajství BBC a amerických stanic víme, že útok na syrský vládní režim má být třídenní. Ale to se vždy říká: vystřelí se několik raket, nebude to trvat dlouho, nebude to stát moc peněz. Realita se od představ může lišit, už se to několikrát stalo. A vezměte v úvahu, že jediná střela Tomahawk, které z amerických plavidel ve Středozemním moři odstartují na Sýrii, stojí něco málo pod milion dolarů. Jediná střela!
Bezprostřední efekt válečné operace nikdy nebývá v průmyslu hned vidět. V akci se používají už existující zásoby materiálu. Spíše lze tedy předpokládat, že se zbrojní výroba rozběhne se zpožděním. A to proto, aby se doplnily zásoby pro příští válku. Pootevře se státní (americká) kasa ve jménu obrany země. Budoucí zakázky budou větší (takto mohly více profitovat formy obranného průmyslu z hrozeb terorismu).
Obranný průmysl je hodně soustředěn v leteckých a technologických firmách (zbraně jsou nacpané elektronikou), které mají civilní i vojenský program vedle sebe. Řada z nich se obchoduje na burze, třeba Boeing. Dá se tedy očekávat, že v delším horizontu tyto firmy neprodělají. Budou nové zakázky.
Pokud vezmeme v úvahu strategickou roli ropy, pak je logické, že získávat budou i akcie těžebních společností a rafinérií (těch, které jsou samozřejmě umístěné dostatečně daleko od ohniska konfliktu).
Válečný konflikt obecně znamená zhoršení stavu státního rozpočtu a růst zadlužení. To je sice špatné, ale z politického hlediska mohou argumenty obrany země sehrát roli v boji o tzv. dluhový strop v USA, který povede Barack Obama se Senátem. Jeho situaci to může zjednodušovat.
Válečný konflikt kdekoliv na světě znamená obvykle růst cen ropy a zlata. U ropy se to už děje, zlato se přidá. Chystaný útok na Sýrii se navíc odehrává v teritoriu, kde se ropa těží. Efekt bude o to výraznější. Ale záleží na faktickém nedostatku (nebo dostatku) ropy, který kvůli vojenským akcím nastane. Profitovat budou jiná „naleziště“, možná i Rusko, ačkoliv to těží technologicky jinou (sirnatou) ropu.
Spojené státy jsou ve zvláštním postavení. Jsou hlavním „útočníkem“, ale na druhou stranu jejich angažmá ve válce nebude automaticky znamenat oslabení měny (dolaru) nebo výprodej státních dluhopisů, jak by se to stalo v jiných případech. USA jsou stále ještě největší ekonomikou světa, a proto pro investory v nejisté době bezpečným přístavem.
U „standardních“ zemí by tomu tak asi nebylo.
Čili shrnuto: předpokládejme spíše „menší“ faktické výdaje na případný válečný konflikt, argumentaci bezpečností v USA v boji amerického prezidenta o strop zadlužení, dočasný růst cen ropy a patrně zlata, přetrvávající zájem o státní dluhopisy USA, poklesy akciových trhů. Tady však velkou roli hrají i jiné faktory. Například ten, že je tu velký prostor pro korekci (akcie v posledních měsících rostly).
Petr Hlinomaz
