Byznys - Německý ministr financí Wolfgang Schäuble a předseda Evropské komise José Barroso se nedávno dali nezávisle na sobě slyšet, že „eurozóna již má nejhorší část dluhové krize za sebou“ a „... hrozba rozpadu eurozóny je zažehnána a v letošním roce už nebude mít žádný smysl ani debata, zda přežije euro“.
Zní to hezky. Ale bankéři vědí své a šéf německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann tvrdí, že léčba evropské dluhové krize potrvá ještě léta.
Jakkoliv tedy mohou vypadat vyhlídky na začátku tohoto roku klidněji a optimističtěji, i letos se dříve či později dočkáme další fáze vývoje dluhové krize.
Loni to byly vedle Řecka především obavy z dalšího vývoje v hospodářsky mnohem významnějším Španělsku. Prakticky do konce loňského roku se čekalo, jak se Španělsko postaví zejména k neuspokojivému stavu domácích bank poté, co realitní bublina z minulých let splaskla. Nakonec na pomoc španělským bankám připlulo 39,5 miliardy eur. Nastal přeci jen posun vpřed. Započalo se čištění bank včetně převodu části špatných úvěrů a nedobytných pohledávek do speciálně zřízené státní banky na špatné úvěry Sareb. Vadou na kráse zůstávají určité pochybnosti nad výší potřebných záchranných prostředků. Ještě na konci loňského léta se odhadovala až na 100 miliard eur.
Itálie hrozí více politickým kotrmelcem. Před italskými všeobecnými volbami, které by měly proběhnout asi koncem února, panuje totiž dosti odmítavý postoj k dosavadnímu směřování Itálie pod vedením technokratické a v Evropě oblíbené vlády vedené Mariem Montim. Díky ní se v Itálii podařilo prosadit ekonomické reformy a úspory, které omezily růst italského dluhu a vrátily větší důvěru investorů v aukcích italských státních dluhopisů.
Odmítavý postoj italské veřejnosti dává prostor k možnému úspěchu populistických názorů reprezentovaných Silviem Berlusconim. Ať už by byl nebo nebyl v nové vládě osobně přítomen, znamenalo by to konec konsolidace italské ekonomiky, nebo minimálně hospodářskou nestabilitu a větší tlak a požadavky na finanční podporu ze strany Evropské unie.
Kdo ze souboje Španělsko–Itálie vyjde letos jako větší hříšník eurozóny, lze s jistotou předpovědět stěží.
Ale Italové, zdá se, mají větší šanci „vyhrát“.
