Za kulisy událostí - Před Vánocemi přišla do Prahy dobrá zpráva z Ottawy: Česko se v rámci nového kanadského azylového systému vešlo do skupiny tzv. bezpečných států. Vypadalo to jako zlomový krok, který – snad i rychle – povede ke zrušení vízové povinnosti, která už od roku 2009 trápí česko-kanadské vztahy.

Deník Insider ale nyní zjistil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou zřejmě chladnější, než se tušilo. Už od loňského září je totiž prázdná kanadská ambasáda v Praze, respektive v ní chybí velvyslanec.

Přítomnost nejvyššího zástupce země se přitom v diplomatickém světě vnímá jako silný symbol.

A zatímco Kanada v uplynulých měsících obměnila několik desítek svých velvyslanců po celém světě (a například vyslala nového ambasadora do sousední Varšavy), do Prahy nástupce velvyslankyně Valerie Raymondové nepřijel.

„Paní velvyslankyně z Česka odjela v září,“ uvedl mluvčí kanadské ambasády v Praze Michael Vlček. Podle něj opustila Česko standardně po uplynutí mandátu. Kdy je možné očekávat jejího nástupce, už ale ambasáda neřekla.

Kanadské ministerstvo zahraničí má na svém webu hned několik veřejných oznámení o jmenování nových velvyslanců. Od června loňského roku jich bylo ze strany Kanady jmenováno 35, žádný z nich však nemíří do Česka. Obsazené jsou také všechny sousední země Česka, kromě Slovenska, které Kanada „obhospodařuje“ z Prahy.

Česká diplomacie se navenek tváří, že se spíše nic neděje. Nepřítomnost kanadského velvyslance odmítl na dotaz Insideru komentovat jak český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, na otázku neodpověděl ani jeho mluvčí Vít Kolář. Za problém pak nepřítomnost kanadského velvyslance v Praze nepovažuje český velvyslanec v Kanadě Karel Žebrakovský. „Někdy se stává, že mezi odjezdem bývalého a příjezdem nového velvyslance může být delší pauza. To se může stát,“ uvedl bez dalších podrobností.

Vzhledem k citlivosti jmenování velvyslanců, které probíhá v utajeném režimu, se nad situací podivují lidé blízcí české diplomacii jen „mimo záznam“.

Výjimkou je bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda: „Neznám přímé souvislosti, ale obecně to vidím jako problém. Je to zvláštní, pokud dvě země, které jsou spojenci, nemají nejvyšší diplomatické zastoupení.“

Z minulosti je pak možné připomenout hned několik příkladů, kdy nepřítomnost velvyslance v zemi znamenala diplomatickou roztržku, nebo alespoň podchlazené vztahy.

Když Česko v roce 2009 uznalo Kosovo, Srbsko okamžitě odvolalo na konzultace svého velvyslance do Bělehradu. Dočasné odvolání – základní nástroj diplomacie - se v jazyce diplomatů překládá jako razantní nesouhlas s kroky hostící země.

O takto razantní krok v případě česko-kanadských vztahů nejde. Ale i pozdržené jmenování diplomatů patří k možnostem, jak si země vyjadřují nedůvěru. Příklad? Praha přede dvěma lety později Praha na diplomatických frekvencích válčila s Ukrajinou kvůli azylům pro opoziční ukrajinské politiky, důsledkem byly průtahy s potvrzením nového českého ambasadora v Kyjevě. Jmenován byl až po několika měsících.

Ještě nedávno bylo prázdno i na americké ambasádě v Praze a tento stav trval po nástupu amerického prezidenta Baracka Obamy celý rok, než přijel současný ambasador Norman Eisen. Bez šéfa byla současně i česká ambasáda ve Washingtonu, než tam dorazil exministr Petr Gandalovič. V té době Česko a USA překonávaly neúspěch společného projektu americké radarové základny v Brdech.

Česko a Kanada, přestože jde o spojence z NATO, v posledních letech spolu hledají společnou řeč jen velmi těžko. Praha nesouhlasí se zavedením vízové povinnosti, kterou Kanada zavedla v roce 2009 po výrazném nárůstu počtu žadatelů o azyl. Kanada přitom mnoha českým Romům skutečně azyl v minulosti přiznávala z důvodu rasové diskriminace doma.

Čeští politici se snaží zvrátit rozhodnutí Kanaďanů všemi způsoby. Ochlazení vztahů tak mohly způsobit i výhrůžky, že Praha zablokuje klíčovou obchodní smlouvu CETA mezi Kanadou a EU. Ratifikovat se totiž dokument má v každé členské zemi zvlášť. Naposledy na to upozorňoval premiér Petr Nečas svůj kanadský protějšek Stephena Harpera na summitu NATO v Chicagu loni na jaře.

Zrušení víz však zřejmě zůstává v nedohlednu. Kanada ho podmiňovala reformou svého azylového zákona. Několikrát jeho zavedení dokonce oddálila. Čekalo se právě na to, zda Česko spadne do kategorie zemí, kde nehrozí pošlapávání lidských práv. Ale ani po tomto kroku se nezdá zrušení víz výrazně blíž.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na dotaz Insideru, zda očekává zrušení víz do Kanady v dohledné době či případně v letošním roce, řekl: „Doufám. Na to, co tomu brání, se musíte zeptat Kanaďanů.“

Tereza Šídlová