Objev dne - Česká ekonomika doplácí na finanční krizi nejvíc ze střední Evropy.
V letech 2006-08 rostlo zdejší, polské a slovenské hospodářství v průměru dvakrát rychleji než konkurence v bohatém Německu a Rakousku.
Pak přešla krize a v letech 2010-2012 rostou Poláci a Slováci stále rychleji než Němci a Rakušané, i když už nejde o dvojnásobné tempo. České hospodářství však od krize zaostává na pátém místě a jako jediná ze zemí střední Evropy letos očekává meziroční pokles.
Z analýzy Insideru vyplývá, že klíčovým důvodem jsou předčasné úsporné kroky Janotova balíčku.
Rozhodlo se za Fischera
Vysvětlení tuzemského propadu nabízí podrobné daňové tabulky, které vydal Eurostat. Ukazují, že český stát začal na rozdíl od sousedů příliš brzy škrtit ekonomiku úspornými kroky. To se projevilo nejen ve výdajích, ale zvláště v příjmech.
Němci, Rakušané a Slováci v roce 2010 snížili daně, aby podpořili ekonomické oživení. Naproti tomu tuzemský premiér Jan Fischer pohrozil demisí, aby prosadil tzv. Janotův balíček na rok 2010, který škrtal ve výdajích a zároveň zvýšil daně, v první řadě z přidané hodnoty a z benzinu.
Úspornou strategii následovaly ostatní středoevropské země až v roce 2011, v Rakousku nezvýšili daně dodnes. Odklad způsobil, že právě v roce 2010 předstihly okolní ekonomiky tuzemskou konkurenci.
Odklad úspor do roku 2011 se osvědčil i v boji proti státnímu dluhu. Loni v Česku vyrostl o 3,1 procenta HDP, u rychlejších ekonomik rostl pomaleji. V Rakousku se prakticky nezvýšil, v Německu se o dvě procenta snížil.
Polákům to vyšlo
Z pravidla odložených úspor v roce 2010 existuje ve střední Evropě kromě Česka ještě jedna výjimka. Polákům je tehdy naordinoval premiér Donald Tusk, rozhodl tak ale v jiných podmínkách než jeho český kolega Fischer.
Polská vláda snižovala daňové zatížení firem i občanů už v roce 2008, tento trend posílil v krizovém roce 2009 a pomohl ekonomice překonat náraz krize. Polsko jako jediná evropská země nepropadlo do recese a v roce 2010 si už úspory mohlo dovolit.
Češi snižovali daňové povinnosti před krizí a trend pokračoval v krizovém roce 2009. Na rozdíl od Polska se však ekonomickému propadu nepodařilo zabránit. Zůstali ve středu Evropy jedinou zemí, která škrtala hned v prvním roce ekonomického oživení.
Klub přísných hospodářů
Přísnost tuzemských úspor ukazuje také srovnání celé Evropy. V letech 2006-11 zvýšily rozpočtové příjmy Itálie, Portugalsko, Estonsko, Slovinsko a Řecko, tedy země, jejichž ekonomika poklesla od roku 2008 do dneška nejméně o pět procent. Zvyšováním daní sice zachraňují rozpočet, zároveň ale prohlubují ekonomický propad.
Stejně velký propad zaznamenali ještě Irové a Lotyši, kterým se zatím nepodařilo výběr daní zvýšit na předkrizovou úroveň, i když o to v posledních letech usilují.
Česká ekonomika ještě nedokázala po finanční krizi obnovit výkon z roku 2008, v evropském srovnání však na tom není špatně a její hospodářství dosud patří mezi deset nejméně postižených. Kromě pěti zemí nejvíc poškozených krizí ale právě v Česku převážila fiskální přísnost nad podporou ohrožené ekonomiky.
