Objev dne - Před Čechoameričanem Janem Švejnarem, který právě zvažuje, zda se oficiálně přihlásí do přímé volby českého prezidenta, stojí nemalé dilema. Nejprve etické, a když je uspokojivě vyřeší, pak finanční.

Když se totiž Švejnar minule v roce 2008 postavil v parlamentní volbě Václavu Klausovi, slíbil se vzdát amerického občanství, které spolu s českým vlastní. Pasu USA se vzdám, pokud dosednu na Pražský hrad, říkal před pěti lety Švejnar.

Insider však zjistil, že složit občanství USA je věc, kterou může silně pocítit ekonomův bankovní účet.

Přijít by totiž Švejnar mohl nejen o úřední výhody, jako je pas a s ním spojené automatické pracovní povolení pro akademickou činnost v USA, ale je tu i daň, která je s aktem ztráty občanství v USA spojena.

V roce 2009 začala totiž ve Spojených státech platit nová úprava zákona, která sice (podle ohlasů v amerických médiích) zjednodušila, ale také zpřísnila povinnost platit tzv. expatriační daň (anglicky „expatriation tax“), tedy daň z dobrovolného zřeknutí se amerického občanství.

Platí se jednorázově při odchodu ze země a má velmi racionální jádro. Je totiž ochranou Spojených států před spekulativním ukončením občanství z daňových důvodů.

To by sice nebyl Švejnarův případ, nicméně stejně by povinnost platit mohla dopadnout i na jeho majetek.

Sám Švejnar nepopřel, že případné zřeknutí se amerického pasu by ho mohlo stát peníze. Zatím to však nechce rozebírat. „Děkuji za otázky. Jsou předčasné, protože zatím nejsem kandidátem,” uvedl v krátké e-mailové reakci na otázky Insideru.

Podle příslušného zákona se má daň týkat těch „odstupujících” občanů USA, jejichž čisté jmění je vyšší než dva miliony dolarů, nebo za uplynulých pět let platili daně z příjmu vyšší než 150 tisíc dolarů ročně.

Jan Švejnar své majetkové přiznání v Česku není povinen zveřejňovat, tudíž nelze odhadnout, zda by těmto kritériím podléhal.

Do USA odešel v roce 1970, občanství získal v roce 1981. Za oceánem se stal uznávaným ekonomem. Od začátku letošního roku vede Centrum pro globální ekonomické řízení na prestižní Columbia University v New Yorku.

Nevěnuje se však jen akademické dráze, například také vede dozorčí radu ČSOB  jedné z největších bank působících v Česku. Ve svém životopise uvádí i další poradenskou činnost.

Na druhou stranu by případný úspěch v prezidentské volbě mohl Švejnara povinnosti expatriační daně uchránit.

Zatímco totiž česká ústava ani zákony nespatřují ve dvojím občanství hlavy státu větší problém, americká legislativa je v tomto ohledu přísnější a americký občan automaticky ztrácí občanství, pokud přislíbí loajalitu jinému státu nebo pokud se ujme úřadu v cizině.

Konkrétněji: Podle amerického zákona s číslem 349 přijde o národnost USA člověk, který “přijme či vykonává povinnosti jakéhokoli úřadu, funkce nebo zaměstnání ve vládě cizího státu nebo jeho politické subdivize poté, co dosáhl věku 18 let, pro které je nutné složení přísahy, potvrzení nebo deklarace loajality”.

A český prezident po svém jmenování samozřejmě přísahu skládá.

Švejnar není jediným možným prezidentským kandidátem, který vlastní pasy dvou různých států. Jeho dřívější stranický soupeř Jiří Dienstbier se totiž narodil ve Washingtonu, tudíž dostal americké občanství automaticky. Karel Schwarzenberg je kromě Česka občanem Švýcarska, což je podle jeho dřívějších slov rodová tradice.