Zahraničí – Izraelská média jsou opět plná zpráv, že útok na Írán je za dveřmi. Premiér Benjamin Netanjahu neúnavně upozorňuje, že atomová zbraň v rukou íránského režimu je největším nebezpečím, kterému židovský stát ve své existenci čelil. Že je to vlastně hrozba existenční.
Mezinárodní rozhovory podle izraelských politiků nikam nevedou. Namísto ústupků má zpravodajská služba informace, že Íránci velmi pokročili ve vývoji jaderných hlavic, takže o vojenském cíli jejich jaderného programu už není nejmenších pochyb, napsal deník Haarec, který obvykle tiskne ověřené a fakty podložené zprávy.
Takže co dál?
První alternativou je možnost, že izraelská vláda jen stupňuje tlak na Írán, aby ho přiměla k zastavení programu. Tomu nasvědčuje fakt, že informace o plánech na brzký útok – ještě během podzimu – unikly do médií.
Kdyby takový vážný a riskantní krok vedení státu chystalo, bylo by s podivem, že by supertajná a bezpečnostně citlivá data unikla ven z úzkého kruhu zodpovědných a zasvěcených.
Pokud první alternativu vyloučíme, nezbývá než se smířit s tím, že židovský stát chce skutečně na íránská jaderná zařízení ze vzduchu udeřit.
Riziko spočívá v několika faktorech. Operace nemusí vést k výslednému cíli, tedy zničení materiálu potřebného k sestrojení bomby. Íránci se poučili ze zkušenosti jiných a veškerá jejich zařízení jsou pečlivě chráněna. Jsou hluboko pod zemí či dokonce pod skalním masívem, obklopená moderní protiletadlovou obranou ruské výroby.
Jistě, Izrael nepochybně má technologii, která umí systémy takové obrany „oslepit“ a má nejspíš i zpravodajské informace zevnitř Íránu, ale i tak je jasné, že likvidace všeho, co může vést k jadernému vyzbrojení, bude pouhým vzdušným útokem velmi komplikovaná.
V roce 1981 izraelská letadla úspěšně bombardovala reaktor v Iráku a v roce 2007 v Sýrii. Ale šlo o jednu lokalitu, navíc nad zemským povrchem. I sami Izraelští analytici a komentátoři přiznávají, že Írán je zcela jiný kalibr.
Zahraniční podporu Izrael zajištěnu nemá.
Když nedávno jednal v Jeruzalémě s Benjaminem Netanjahuem šéf americké CIA Leon Panetta, izraelský premiér prý neudržel nervy na uzdě a zvýšeným hlasem Američanovi řekl, že ochránit Izrael před íránským nebezpečím je jeho zodpovědnost a bude konat tak, jak uzná za nutné - bez ohledu na odpor v zahraničí.
Írán by v odvetě za úder patrně bombardoval Izrael a rakety by na židovský stát stříleli také dva íránští spojenci z blízkosti izraelských hranic. Hizballáh z Libanonu a Hamás z Gazy. Pokud by ale Teherán splnil svoji hrozbu a zablokoval by trasu ropným tankerům v Hormuzském průlivu (v ústí Perského zálivu), ceny ropy by vyletěly drasticky vzhůru a vojensky by se zřejmě musely do věci vložit i Spojené státy, i když Obama by se tomu rád vyhnul.
Pak už by nešlo jen o omezený konflikt a několik rychlých přestřelek mezi dvěma znepřátelenými státy, ale o válku s dosahem na celý svět.
