Objev dne - Léky a zdravotnický materiál za půl miliardy ročně nakoupí pražský Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) od dodavatele, kterého vybral bez veřejné soutěže.
Insider zjistil, že k tomu ústav využil slabé místo zákona o veřejných zakázkách, který umožňuje, aby státní firmy pověřily nákupem zboží jinou státní firmu, kterou si mohou libovolně vybrat. Vedení ÚHKT se obrátilo na sousední Všeobecnou fakultní nemocnici.
Tím ztratí kontrolu, jestli nakupuje léky skutečně za nejlepší cenu, a teoreticky může ročně přijít o desítky milionů.
„Ministerstvo je o tomto postupu informováno,“ odpovídá mluvčí Viktorie Plívová na dotaz, jestli ministr zdravotnictví Leoš Heger s plány ÚHKT souhlasí.
Záleží na řediteli
ÚHKT podepsal s Všeobecnou nemocnicí smlouvu o centrálním zadávání zakázek 7. ledna. Smlouva zatím nezačala platit a ústav stále odebírá léky od dosavadního zprostředkovatele Lékárny Moráň.
Po dotazu Insideru, jaké má nová smlouva výhody, reagoval ředitel ÚHKT Marek Trněný tiskovou zprávou, kde veřejnost se svým záměrem poprvé seznámil.
„Cílem je nejen další úspora v nákladech na léky ve výši až 10 milionů korun ročně, ale i transparentnost celého procesu,“ napsal mimo jiné.
Úspora podle něho vznikne hlavně tím, že namísto běžného dodavatele obstará léky „centrální zadavatel“. Ten podle zákona nesmí inkasovat marži, a musí tedy dodávat léky za cenu, za kterou je nakoupil. ÚHKT přitom platí Lékárně Moráň marži v průměru 2-3 procenta.
Dalším přínosem společných nákupů pro dvě instituce mohou být podle ředitele množstevní slevy, které může Všeobecná nemocnice žádat za vyšší odběr.
Trněný upozorňuje, že instituci centrálního zadavatele využívají i další evropské státy. Obvykle však není možné, aby si je státní podniky či úřady vybíraly zcela libovolně. Ve Francii nebo Německu musí využívat služby jednoho centrálního zadavatele pro celou státní správu, v jiných zemích o výběru centrálního zadavatele rozhoduje vláda nebo příslušný ministr.
Bez faktur od výrobce
Smlouva s Všeobecnou fakultní nemocnicí přesto skrývá pro ÚHKT riziko, že přijde o větší finanční částky, než ušetří. Ústav se totiž dobrovolně zříká možnosti jednat přímo s výrobcem léků o slevách. Při hromadném nákupu přitom může Všeobecná nemocnice od výrobce získat slevu v řádu desítek procent, o desítky procent ročně mohou ceny klesnout vlivem konkurence, anebo snížením regulovaných cen.
ÚHKT dosud jednal o nákupu léků přímo s výrobcem a Lékárnu Moráň využíval pouze pro jejich dovoz. To se změní, protože jednání s výrobcem převezme Všeobecná nemocnice. Ústav přitom nebude mít možnost nahlédnout do faktur, ze kterých by bylo jasné, za jakou cenu nemocnice léky nakupuje.
Ředitel Trněný tvrdí, že to nevadí. Všeobecná nemocnice vyhlásí na jednotlivé druhy léků veřejné soutěže, případně dohodne cenu s jediným dodavatelem léku, který nemá alternativu. „My budeme mít k dispozici výsledky zadávacího řízení, tedy vysoutěžené ceny,“ vysvětluje. K těmto cenám si nemocnice nesmí podle zákona žádnou marži připočíst.
Problém může nastat, když se ceny některých léků sníží. Výrobce například může nižší cenou vyjít vstříc velkému zákazníkovi, o desítky procent může ceny snížit konkurence, stejně mohou poklesnout regulované ceny. ÚHKT se o poklesu cen nemusí dozvědět, a výnosy tedy zůstanou nemocnici.
„Je zřejmé, že mimořádné podmínky, které budou poskytovány výrobci, budou přeneseny na ÚHKT,“ tvrdí ředitel. Tento závazek ovšem není zakotven ve smlouvě.
Všeobecná nemocnice odmítá o zárukách pro hematologický ústav mluvit. „Zeptejte se v ÚHKT,“ odpověděla mluvčí Petra Pekařová.
Model Kardio Port
Insider v této souvislosti připomíná, že v českém zdravotnictví získaly centrální nákupy špatnou pověst po aféře holdingu Krajská zdravotní. Ústecký kraj sloučil pět svých nemocnic do holdingu v roce 2007, aby mohl centrálně nakupovat a získat tak od dodavatelů množstevní slevy. Tak vznikl nepřehledný a neefektivní systém. Hned v příštím roce nakoupila Krajská zdravotní od jednoho dodavatele přístroje za půl miliardy. Auditní firma Deloitte o další dva roky později zjistila, že přístroje stály v průměru o polovinu víc, než za kolik je bylo možné koupit na trhu i bez množstevní slevy.
Vzpoura lékařů jednotlivých nemocnic, kteří přišli o kontrolu nákupů, pak vedla k dosud neskončenému policejnímu vyšetřování a kontrolám Evropské komise. Ústecký a Karlovarský kraj přišly v důsledku kontroly o dvě a půl miliardy korun.
Špatné zkušenosti s monopolním dodavatelem zdravotnického materiálu učinil také pražský ústav IKEM. Jeho ekonomický ředitel Michal Stiborek připustil, že podle čtyřleté smlouvy z roku 2010 ústav odebírá kardiologický materiál od soukromé společnosti Kardio Port až za dvojnásobnou cenu oproti cenám od výrobce. Stejně jako v modelu navrženém pro ÚHKT nemá IKEM přístup k fakturám, které hradí Kardio Port výrobcům nebo dalším prostředníkům.
Petr Holub
